O tu bílou bych měla taky enormní zájem, stavím se do fronty, kdyby náhodou byla. Díky za info. Jinak obrázky na stránkách jsou nádherné a velmi mne pobavil ten lehce zapamatovatelný indiánský název pro speciosu

Miro: Máte nádherné rostliny - kdyby nějaká ( kterákoliv) z dělení zbyla a byla k mání,
stavím se rovněž do fronty

Nechci tu být za chytrého ani oponovat ESTRACOVI. Nedá mi to ale a tak napíši pouze svůj trochu odlišný názor. Tu medovici jsem popisoval u L. gouldiana. Rostliny dobře zalévané ji vytvářejí ve větší míře a opylovači kteří by ji zkonzumovali nejsou nikde. Vy máte rostlinu velmi dobře živenou a zbytečně hojně zalévanou . Jak píše EST. "kafe s rumom" Já mám u L. anceps stvol před rozkvětem a medovice téměř nikde. Pahlízy mám ale dost scvrklé. Připojuji nějaká fota a zároveň se omlouvám za kvalitu stvolu. S bleskem to není dobře vidět protože se to leskne a z ruky je hrozná tma takže fotím 1/2s.
Když už ale medovici máte, tak bych ji radši opatrně vždy z jedné a pak druhé strany otřel vlhkou vatičkou, aby se zabránilo stlačení květů. Při sprchování se může voda dostat mezi pochvy k poupatům a to by zcela jistě znamenalo konec hnilobou. Stlačení a poškození mechanicky bych se ani nebál, protože Vy máte ještě poupata malá. Hádal bych do rozkvětu možná 2 měsíce. Mě se stvoly vyvíjejí od srpna. Teď už bych rostlině nedával ale ani kafe, natož rum .
Mexiko je tvrdá země a rostliny tam v určitých obdobích spíše přežívají než vegetují a tak je potřeba se k nim chovat i u nás

Priatelia, máte pravdu. Dostávali moje orchidee všetky kávu s rumom. Na týchto stránkach som sa veľa naucila. Hnojila som podľa odporúčania výrobcov, nic mi nehovorilo ani zloženie vody. Teraz si každú vodu meriam a poviem Vám, že som im davala riadne zabrať. V zime už nehnojim a aj keď tak asi raz za dva mesiace "slabým odvarom"

Ještě foto jednoho stvolu z druhé rostliny, která je na kůře. Stvoly jsou zcela bez medovice. Prostě to chce od podzimu udržovat pahlízy víceméně ve zcvrknutém stavu a bude vše OK .

Ok. Vdaka za radu

Tie stvoly vyzerajú dobre. Dobre to vidieť proti svetlu. Ak sa všaj začnú puky, alebo ich stopky v puzdre deformovať, treba im pomôcť. Každý má iné podmienky na pestovanie, preto sa ani nedá doporučiť univerzálne platná metóda. Tá medovina sa najviac vytvára u L. anceps. V prírode kvitne začiatkom novembra, kedy ešte doznievajú dažde a rastliny sú pekne umývané. Kamarát, ktorý úspešne pestuje cattlee, phalenopsisy a iné, mi všetky darované ancepsky vrátil, lebo mu výhony vždy zaschli. Gouldiana je v rovnakých podmienkach v pohode.
Z postriekaných výhonov voda rýchlo stečie a zostanú suché. S rastlinami, ich polievaním v zime, treba byť opatrnejší. Ja párkrát za zimu postriekam rastliny, ale vyberiem si na to slnečný deň, keď sa skleník prehreje a rastliny do noci obschnú. Rastliny mám iba naviazané, bez substrátu. Kvetináčovú kultúru som dávno zrušil pre odhnívanie koreňov a zlú kontrolu slimákov.
Keď budem mať nejaké rastliny k dispozícii, oznámim to na mojej stránke. Zatiaľ som rozdelil len jednu L. gouldianu.
Zdraví Miro.

ESTRACA: Vidíte už z mého staršího příspěvku (ještě před touto diskusí), že já měl právě největší problém s medovicí u L. gouldiana. Skutečně, každý máme jiné podmínky a tak si každý musíme odzkoušet to své. Zevrubný návod ale urychlí zbytečné tápání. V opačném případě by neměly smysl jakékoli informace.
U té medovice jsem ale vypozoroval tak trochu přímou úměrnost. Čím více vody, tím více medovice a tím větší problémy při klubání poupat. Mám s tím vlastní negativní zkušenost, kdy jsem se z hlouposti zbavil krásného trsu L. gouldiana kterou nyní sháním znovu. Jelikož mě nejde v zimě slunce do ZZ tak spíše namáčím a snažím se, aby zelené části, natož květy nebo stvoly nepřišly do kontaktu s vodou. V přírodě na vzduchu to problém není ale v ZZ a ještě v zimě to u mne dobré nebylo. Každá voda na rostlině v tomto období je určitým rizikem.
Já jsem se domníval, že L. anceps stejně jako L. speciosa kvetou v přírodě převážně v jarním období. V Mexiku je přece suchá zima a jaro a obdobím dešťů je léto a podzim. Na jaře to vykvete, pak do června vytvoří plody a semena se šíří v období dešťů aby rostliny do období sucha narostly. Vždyť semena orchidejí mají velmi krátkou klíčivost. Když L. anceps vykvete na podzim tak vysype semena na jaře do období největšího sucha a vedra? Ještě květen je v Mexiku tak suchý a horký že jsme tam v roce 1999 na kaktusových lokalitách padali vedrem, kdy ve stínu bylo 40°C a vypalovák celý den .

Výška výskytu aj doba kvitnutia v prírode je na mojej stránke. L. anceps a L. speciosa majú podmienky diametrálne odlišné.
Miro.

ESTRACA: Přečetl jsem, ale tu odlišnost vidím stejně pouze v nadmořské výšce, tedy hlavně teplotě přezimování- jak jsem napsal. Každý z obou druhů je ale docela přizpůsobivý. Navíc horní hranice výskytu L. anceps je skoro shodná s dolní hranicí výskytu L. speciosa. Kromě zimování je pěstuji ve stejných podmínkách asi metr od sebe a všechny rostou OK. Pouze L. speciosu nezaliji od října do konce března a L. anceps tak 3x v tomto období namočím. To je celá odlišnost kultury obou druhů u mne ve sbírce. Za diametrálně odlišné druhy v pěstování považuji spíše např: Paphiopedilum venustum a Catasetum laminatum- kde je celková péče odlišná
Vždyť obě Laelie rostou v přírodě v podobných podmínkách. Potřebují od jara do podzimu čerstvý vzduch, kolísání teploty den-noc, skoro plné slunce a poměrně malou vzdušnou vlhkost. Kořeny obou druhů musejí rychle po zálivce oschnout. V létě snesou vody hodně, v zimě zase téměř úplné sucho. Pod duby s L. speciosa roste např. u Caruňo ve státě Aguascalientes Mammillaria bombycina. Pod duby s Laelia anceps ve státě SLP rostou zase Echinocereusy a Mamilárie. Všechny tyto druhy lze pěstovat ve skleníku vedle sebe a rostou i kvetou v pohodě. Období sucha a dešťů je také v celém Mexiku víceméně shodné. To už je hodně shodných parametrů.