Karlos: Na tom s tím hnojením může opravdu něco být. Možná že i ta příroda je občas připraví o nějaké kořeny, takže to, že mají všechny kořeny v pořádku je vlastně nepřirozené. Uvidím jak pokvetou to bude rozhodující. Po odkvětu můžu zase některé staré listy vystříhat abych rostlinu prosvětlil.
Už nyní ale vidím, že sušení bylo velmi přínosné pro Coelogyne dayana. Byla skoro čtyři měsíce v temperovaném skleníku při pouze mírné občasné zálivce. Pahlízy zcvrklé tak na 40% původního objemu. A světe div se. Napočítal jsem již 16 květních stvolů a to ještě uvnitř trsu budou možná další. Z některých pahlíz raší i dva stvoly. Zatím jsem neobjevil výhon z kterého se netlačí květenství. Letos jsem sušil ještě o měsíc déle než loni a s větší intenzitou. Loni se květní stvoly objevovaly až když nové výhony byly dlouhé asi 8cm. Letos se tupé špice květních stvolů objevují už na cca 2cm dlouhém rašení. Je tedy vidět že do kvetení je daleko nabuzenější Teď už ji zalévám normálně a pahlízy jsou krásně napité. Toho kdo napsal že je teplomilná a bez období klidu bych pověsil tak na čtrnáct dní za uši do průvanu
Jak ale zafunguje tato metoda na S. tigrině je zatím ve hvězdách

Tak první Stanhopea tigrina která už má viditelné květní stvoly. Je to rostlina z Pressa Necaxa. Loni měla květy okolo 18cm. Teď tlačí čtyři stvoly, takže s tou jsem docela spokojený. Pahlízy už má zcela napité, takže konstatování, že u tigriny když jednou pahlízy hodně scvrknou tak už se nenapijí platí pouze pro rostliny které přišly o kořeny. Druhá už tlačí 3 květní stvoly, ale ty se teprve sotva prodírají košíkem.

S nákupem Stanhopejí je docela legrace. Kdysi jsem chtěl u Luda wardii a vykvetla jenischiana. Předloni jsem v Drážďanech koupil od Peruánců tigrinu a nakonec je to maculosa. Před třemi lety jsem na Madeiře koupil zase wardii a loni vykvetla, ale wardii to nebyla. Bylo mi ale divné že vůbec nevoněla, ani nebyla jinak cítit. Nakonec jsem dohledal, že to bude asi inodora. Letos už nasazuje dva květní stvoly. Pak mám jednu takovou menší tigrinu od A. Dvořáka. Zatím ještě nekvetla, ale mám podezření že by to mohla být hernandezii. A tak kupováním tigrin budu mít za chvíli celý sortiment Stanhopejí z Mexika

No tak to je už krásná sbírka! Hlavně nádherné rostliny, daří se jim u tebe§

Na té nejposlušnější tigrině už se klube pátý květní stvol. Původně to byl z přírody nejvíce poškozený vzorek s pahlízou rozklovanou od nějakých ptáků. Myslel jsem že ani nepřežije. Asi si nejvíce nyní váží té péče

Tak to bude ohňostroj

To teda a špunty budou lítat Tak se to povedlo pěkná úrodička.

Když jsem dopsal příspěvek tak jsem zjistil, že z druhé strany vylézá ještě šestý stvol. Loni měla květy cca 16-20cm v průměru, podle toho jak se to měří. Nevím jestli to ta kytka všechno utáhne. Pokvete to asi postupně nebo možná po dvojicích. Asi je to lepší než když vykvete všechno naráz a za dva dny je po ptákách
Podle těch klimatických údajů z lokalit by S. tigrina měla mít zhruba šest měsíců mokra a šest měsíců sucha. Největší sucho pak v měsících březen, duben, květen.

Kytka je pěknej macek. Během třech let neskutečně narostla z malého vzorku.

Tak jsem přemýšlel o tom, v čem dělám ještě chybu v kultuře Stanhopea tigrina že výsledky nejsou takové jak bych si představoval.
Sušení od listopadu do objevení poupat považuji za správné ale chtělo by nafázovat podobně jako v přírodě.
Tedy od listopadu do konce února nemusí být úplně extrémní, tedy tak, aby se napitost pahlíz pohybovala někde mezi 30-70% plného objemu.
Od začátku března do objevení poupat sušit ještě více, tedy tak na 20-50% původního objemu pahlíz a vyhnout se razantnímu namočení, kdy by se pahlízy napily více jak na 70%- protože pak hrozí v této době probuzení rostliny a s květy může být šlus

Letos jsem přenesl rostliny ze zimoviště koncem února a to si myslím byla chyba i u ostatních druhů typu Laelia speciosa ale i např. Dendrobium senile. Příští rok ale budu přenášet tento typ orchidejí z kaktusového skleníku až někdy v půli dubna. Ve skleníku mám podstatně větší rozdíly mezi noční a denní teplotou a také slunečního záření je tam více. To by mělo způsobit ještě větší násadu květních stvolů. Domnívám se, že právě k násadě květů je důležité období březen- duben. V té době je prospěšné sucho- zmírněné rosením a střídmou zálivkou, hodně slunce a veliké rozdíly mezi denní a noční teplotou.

Ale ani tak na tom letos nebudu zle, protože již jsem napočítal na svých různých Stanhopejích 14 květních stvolů. Ta první se šesti stvoly už rozjede své postupné divadlo zanedlouho

Tak dnes je neděle a S. tigrina pořád nic. Určitě ale rozkvete zítra až odejdu do práce. To je prostě zákon schválnosti. Vychutnám si ji ale až přijdu domů. Připadá mi, že květ bude mít ještě zajímavější kresbu než loni. Poupata vypadají jako menší papriky

Dnes mi konečně vykvetlo první květenství na S. tigrině. Ráno jsem kytku porosil a vzápětí luplo poupě a květ se začal otevírat.
Posílám několik snímků postupného nakvétání. Bohužel vůni poslat nemohu