Tu Coel. dayanu mám dýl. Jak vidno roste, rostla roky. Rozkvetla ale až pod právě 20W červenou ledkou na fotce.

Míla: To složení světla také může trochu stimulovat- pokud to rostlinu výrazně nepoškodí. Někdy paradoxně stimuluje ke kvetení i poškození rostliny, která se snaží ještě zachránit rozmnožením semeny. U kaktusů je běžné že zcela zdecimovaná rostlina ještě vykvete a potom zajde. Jak ale píši v předcházejícím, od té doby co C. dayanu pěstuji jako temperovanou a suším tak aby pahlízy scvrkly tak na 50% objemu tak mi kvete pravidelně a celkem bohatě.

Kdyby šel člověk úplně do detailu, světlo by mělo být nastaveno ve správném čase pro jednotlivou kytku ,jinak nemusí Paph. růst ani kvést. Od toho jsou záznamy z lokalit, ale tam může být velká nepřesnost-dá se brát trošku jako vodítko. Je fajn mít druhy který se přizpůsobí ty jsou pak nejvíce rozšířené . Paph. světla moc nepotřebují to je pravda, ale zase ne dny kdy je stále úplně zamračeno až inverze.V 16hod tma jak v pytlu.
Některý Paph. využívají dopolední světlo jiné odpolední -sázím na prodloužení dne. A to jinak nejde než prostě přisvětlovat většině druhů 11-14hod.Semenáčky až 16hod ale to prý může ovlivnit dospělé rostliny které pak nepokvetou .
Třeba Paph.charlesworthii v zimě a na jaře mají v domovině (hranice z Thajskem a Čínou1200-1600m.rostou v trhlinách na holé skále)nejjasnější sezonu. Rostlina by měla být hodně na světle až se trošku připálí samozřejmě ne do smrti-a to je pak ten pokus,kterej nás žene bláznivě dál a dál ... Další je pokles zimní na 11°C.
Další ničemník např.Paph.druyi -plné slunce(asi jako katleje) jinak nekvete. No bude víc ničemníků.


Koukala jsem na Teplice mají Paph v galerii Docela by mne to zajímalo např.Paph.druyi jestli jim pravidelně kvete bez přisvětlení. Mají tam i něco z vícekvětých to nedokážu posoudit jestli Paph rostou i kvetou dobře . Asi víš víc a neřekneš


Závěr bude takovýto -proč se ženeme za svojí ideou a děláme věci třeba nepochopitelné a dopředu možná i nesplnitelné . Jednoduchý pro euforii zdaru .Když vidím začínající květ u fajnovějších pafíček vždycky mě to dostane do kolen -je fakt že si někdy musí člověk počkat roky. A někdy se člověk ani nedočká .

Tak ten je vydařenej-dobrý .

Haki: Naštěstí je většina druhů dost přizpůsobivých takže není nutné kopírovat podmínky na lokalitě. Někdy ale i úplně jiné podmínky na lokalitě lze ve sbírce přenastavit zcela jinak a rostlina to toleruje a to i ta obtížně pěstitelná.
Např. kaktusy v zimě v Mexiku mají slunce od rána do večera každý den, ale jsou v dormanci vlivem kritického nedostatku vody.
U nás se taková intenzita světla nedá dosáhnout, leda by jsme naskládali jednu zářivku vedle druhé tak 10cm od rostlin.
Ve sbírce se dormance dosáhne nízkou teplotou ( 6-10°C), suchem a rostlinám to nevadí a kvetou v pohodě. Jinak by kaktusy u nás ani nešly pěstovat.
Pri umělém osvětlení nelze ale simulovat všechny faktory. V přírodě když dopadá světlo na rostliny tak má na všech částech přibližně stejnou intenzitu protože slunce je daleko. když ale svítíme bodovým zdrojem třeba ze vzdálenosti 30cm tak list který je u zdroje tak má několikanásobnou intenzitu než jiný, odkloněný. V podstatě na každou plochu rostliny dopadá jiná intenzita světla. Ty rozdíly jsou násobně větší než v přírodě. Kdo z nás ale víme jak tuto zkutečnost snášejí rostliny? Jak rostliny vnímají několikanásobné rozdíly fotosyntézy v jednom těle?
Je to zase u těch pokusů a euforii. Také jsem si koupil Dendrobium senile jen proto abych si dokázal že u mne krásně poroste

Zaruba: jo to senile máte parádní. Viděl jsem mnohem horší!:-)
Haki: v tropech taky není každý den slunečný. Osobně nevěřím, že P. druryi bez zářvek u nás nekvete.
P. charlesworthii kvete ve sklenících i bez přisvětlování.
Rád se dívám na údaje z lokalit, ale snažím se spíše pochopit, jak jsou rostliny nastavené a co snesou, nebo co je v kultuře rozhodující.
Slyšel jsem např. od člověka co byl v Brazílii, že se divil jak dlouhou závěrku musí nastavovat u foťáku, protože vlhkost v atmosféře tu intenzitu slunce dost omezuje. Tamní populace Eichhornia crassipes jsou tedy poměrně vytažené, kdežto u nás pěstované na venkovích bazéncích bývají až nažloutlé a mají kompaktní vzrůst! Samozřejmě jiné je to v nížinách, jiné v horách.
Asi před rokem a půl sem si koupil malou rostlinku, nebo spíše shluk rostlinek Sophronitis coccinea a jako parapetáře, který kytky pěstuje prakticky při hodně špatných světelných podmínkách mě zajímalo, jak se mu bude dařit při vlhkosti vzduchu, která je považována již za nevyhovující a nízkou. Prakticky od začátku rostla dobře! Navázaná, rosená převážně obden, dodnes nejeví známky sesychání! Je pěstována opravdu drsně. Lístky pravda jsou spíše tenší, i pahlízky, takže kytkám z osluněných lokalit z přírody se nemůže rovnat, ale nedávno jsem si všiml, že dvě pahlízky jsou silnější a při prosvícení se tam rýsují poupata. Tak to snad dotáhne do konce. Pro mě je nejcennější asi ten pocit, že to jde i takto a že má zdravé kořeny, jakož prakticky všecky kytky které suším a pěstuji na okně.
Svícení prostě není záruka kvality. Jako rozhodující se mi jeví spíše čarování s teplotami, zálivkou a substráty. Pokud je voda kvalitní, tak ani vlhkost nehraje takovou roli. zasolení je totiž výnamný a často přehlížený problém, postihující sbírky, které jsou zalévány vodovodní vodou.

Mila.J.: Jo s tím CO2, to jsem někde četl nějaký článek, kde autor popisoval, že měřili obsah ve skleníku při nějaké kultuře, už nevím zda-li to byly orchideje a bylo tam, že snad už přes noc to množství významně kleslo, pokud nebyl skleník větrán. Nevím, článek to byl tuším starší, nebo to byla kniha.

Určitě, to je mi jasné, že můžou být se nestandardním spektrem tyhle problémy. Každá rostlina má jiné spektrální požadavky, je nutné vědět, nebo vyzkoušet.
C. dayana určitě půjde vést do květu jinak než svícením červené. Jen mně se to nepovedlo a nejsem sám. Vím, že i jiným dayana nikdy nekvetla. Pokud to máte tak vychytaný, paráda. Ůplně samozřejmé to ale není.
Mám některé nekvěty, podstatnou část těchto rostlin se mi červenými ledkami konečně podařilo rozkvést. Sláva, sláva!!
Jasně že, snadno kvetoucí nestrkám pod silně červené světlo. Byla by to blbost. I tak mám pořád kytky, které nekvetli. Pořád je co řešit.

Jeden z významných faktorů, na který je nutné hledět při umělém osvětlení. Máme více typů svítidel, které se z tohoto pohledu chovají odlišně. Je dobré tento faktor při výběru zohlednit, umístňovat jednotlivá světla tak, aby bylo osvětlení co nejvyrovnanější.

Nepamatuji si podrobnosti toho článku. Možná bych jej i našel, jistě nevím , snad pokud by někdo o to opravdu stál. Nemyslím, že je důležité se tím příliš intenzivně zabývat. Ty závěry ale byly zhruba uvedeny.