Inu, inu, ta je. Třeba se taky dočkám.

Nádherná!!! Jen závidím..... Škoda, že nemám tolik místa... zkoušela jsem také, ale dala jsem je pak Romanovi....ani nevím, jak mu rostou....

kvetla v době,kdy bylo přijatelné teplo,ale i tak 8 dní..

To je taky dobré, ne?

Ty květy jsou opravdu překrásné a jak říká Zdena ,poupata jsou jako klepeta

Tak jsem právě koukal jaké teploty panují na jedné z lokalit Stanhopea tigrina u města Xalapa v Mexiku. Teď je tam opravdu extrémní zima. Ranní teploty padají až k nule a odpolední tak 15 -20°C, ale i méně. Příroda se prostě s těma kytkama nepáře
Přitom když jsme tam byli tak nasazovalo na květ kdejaký koště s flekatými nebo ještě daleko zdevastovanějšími listy. Začínám razit teorii, že kytky se musí spíše trápit než pěstovat Já jsem je letos v zimě začal pěstovat skoro jako kaktusy. Vodu vidí jen velmi zřídka. Jak se to ale projeví na kvetení si netroufám odhadnout - doufám že kladně
Panu Mírovi z těchto řádek určitě vstávají vlasy hrůzou na hlavě Trochu experimentovat se ale musí.

Dotaz na pěstitele Stanhopea tigrina:
Letošní zimu provádím pokus s extrémním sušením těchto orchidejí a doufám, že by měly kvést více než je obvyklé. Posílám snímky scvrklosti pahlíz. Zajímalo by mne, jestli i Vy, kterým tento druh ve sbírce v pohodě kvete máte nyní pahlízy v podobném stavu. I přes to, že je takhle suším tak rostliny neshazují předloňské a starší listy. V přírodě jsem ale viděl většinu rostlin pouze s loňskými listy, starší pahlízy byly často bezlisté. Nové výhony tím pádem měly dostatek světla k vývoji. U mých rostlin jsou listy i na předloňských či ještě starších pahlízách.
V Mexiku je suché jaro a tak jsem se domníval, že právě v tomto období listy opadávají a rostliny zároveň nasazují květní stvoly.
Moje kytky mi ale připadají suché dost ale stále listy nežloutnou. Měl bych tedy sušit ještě více- což je ale proti doporučením odborné literatury, kde se píše, že bal nemá nikdy zcela proschnout. Mě prosychá zcela běžně, neboť zalévám mírně tak 1x za pět týdnů. Nevím ale, co jiného než nedostatek vody by mohlo opad listů na starších pahlízách způsobit.
Mé rostliny mají i listy i kořeny v naprostém pořádku a staré listy stále nežloutnou.
Uvítám jakoukoli radu pěstitele, který má s tímto druhem delší zkušenost.

Nevím ale napodobovat domovinu v našich podmínkách asi nebude to pravé ořechové. Stanhopey mám od roku 1980 a nikdy jsem je nesušil. Vesměs všude se píše, že jsou teplomilnější stejně jako Vandy. Řekl bych, že je to vesměs omyl. Celé léto je mám v polostínu na Magnolii a každý večer, když zalévám hadicí skalku, tak je prostě přeběhnu. Jsou venku i když mnohdy teploty jsou třebas jen 8°C. Při poklesech pod tuto hranici jdou domů do chladného skleníku do teplot, kdy noc spadne na 9-10°C a zálivka se na zimu omezí 1x za dva až tři týdny. Kupodivu rostou i v zimě. Při tomto pěstování kvetou zcela pravidelně a bohatě. Dokonce jsem měl rostlinu s 9 květnými stvoly. Kamarád dovezl něco ze sběru z Ekvádoru. Jednu mi dal. Mně už za těch 6 let co ji mám kvetla po dva roky. On se to snaží pěstovat jako v přírodě a doposud mu nevykvetla jediná. U nás nejsou stejné podmínky jako v domovině, protože pak se musí upravit všechny podmínky což je světlo a délka dne. V naší zeměpisné poloze je světlo a ostatní věci poněkud jiné než v Mexiku a vše otrocky napodobovat je asi zbytečně náročné, když se zcela bez problémů mohou rostliny přizpůsobit našim podmínkám, které se ale musí vyvážit v poloze světlo, zálivka, teplo a vzduch a přitom jsou výsledky perfektní.

Děkuji za odpověď, fotky hovoří za vše- kvetou Vám parádně. V létě jsem u Vás byl a viděl jsem jaké máte kytky a také jsme si pěkně popovídali
Zajímavé na tom všem je, že přesně jak píšete jsem je pěstoval dříve a i u obrovské kytky jsem se nedočkal ani kvítku. Přitom listy krásné, kořeny zdravé ale na jaře pak začalo rašit asi 18 nových výhonů, ale květ žádný.
Je až neuvěřitelné, jak se jeden druh může u každého v podobných podmínkách chovat úplně jinak.
K napodobování přírody jsem se uchýlil právě proto, že výsledky s pěstováním podle literatury byly u mne žalostné. Druhý problém je zatím v tom, že stále neopadávají staré listy, takže rostlina je natolik hustá že nové výhony nemají světlo. Letošní pokus chci dotáhnout do konce, abych viděl jak to dopadne. Věřím v to, že kdybych rostliny více zalil tak by zase začaly rašit nové výhony, ale květy by se neukázaly. Navíc rostlinu bych musel prostříhat a zbavit ji tak starých listů, což mi nepřipadá nejlepší řešení. Doufám ale že o kytky nepřijdu. Snad mají nějaký pud sebezáchovy
Připadne Vám normální, aby takováhle rostlina nekvetla? Má v průměru skoro metr a když ji v létě namočím tak je to pěkná váha

Teplotu má v zimě také noc/den 10/15°C. Zelené hmoty má neuvěřitelně, tak v dubnu uvidím co udělá. Tigriny u mne nějak trucují tak je musím potrestat
Např Encyclia citrina, kterou pěstuji ve stejných podmínkách tak již nasazuje 9květů což myslím je docela úspěch.

Proto říkám, aby si každý našel svoji cestu a vše přizpůsobil na svoje podmínky, protože každé prostředí byť si je sebepodobnější se naprosto liší. Pěstování podle literatury je většinou cesta do záhuby. Také jsem jeden druh zkusil podle literatury a to Corianthes a pěstoval jsem to podle Bakerových. Píší stálou vlhkost, PH 3-3,5. Koupil jsem i kys. mravenčí abych napodobil podmínky hnízd červených mravenců. Než jsem začal podle nich mněl jsem Corianthes, které mi i vykvetlo. Pak jsem nakoupil cca 20 druhů a po necelém ročním pěstování podle Bakerových jsem mimo jedné živořící rostliny přišel o všechny. Tu jsem nakonec zasadil do klasického hrubého kůrového substrátu do košíku vystlaného rašeliníkem stejně jako Stanhopey, mezi zálivkami jsem to nechal řádně vyschnout, žádnou kyselinu mravenčí a PH 3-3,5 ale klasiku jako pro ostatní rostliny a ejhle, rostlina se vzpamatovává, nádherně koření a výhony jsou čím dál silnější. Ostatní rostliny jsem vždy pěstoval podle sebe a vyplatilo se mi to vždycky. Nemá cenu zkoušet něco nového, když stávající pěstování je vyhovující.