Zase nakouknutí do zajímavé skupiny rostlin, díky

Letos se mi dost povedly nerine. Dokonce se mi sešly letní a zimní druhy dohromady (letní kvetením sezonu končí, zimní jím naopak svou aktivitu začínají) - z toho moc nemám radost, protože lítalo ještě dost hmyzu a asi to bude všechno pokřížené, tudíž semena (těch botanických) asi nebudou k ničemu . Na obrázku zleva doprava tři letní: Nerine bowdenii alba, N. undulata a nějaký hybrid od té prvně jmenované. Ze zimních kvetly kromě té už zde představené N. krigei ještě N. humilis a N. sarniensis, ale ty už jsem ani nefotil.
V oddělení lachenálií poprvé kvete výsev Lachenalia viridiflora, poupata i květy mají neskutečnou barvu, kterou jsem viděl snad jen u Strongylodon macrobotrys a na obrázku Puya berteroniana, který má v záhlaví stránka http://www.strangewonderfulthings.com (doporučuju!). První letošní kvetoucí lachenálií ale byla L. rubida.
T.

Hm, tak opět další krásky! Fakt nechápu, co všechno stihneš mít? Ale aspoň máme na co koukat...

Moc pěkné, díky

Dtto jako v "Nejen orchideje...". Právě že moc nestíhám, a profesí se mi to nestane, i když bych moc chtěl .
T.

Množivý potenciál některých zmijovců je vysoký, jak už ostatně zmínil Karlos. Zde dospělá květuschopná hlízka A. myosuroides po vyjmutí ze zeminy nejdřív s ponechanými offsety a pak po jejich oddělení - no ony odpadávají, jen se na ně člověk křivě podívá...
T.

Už jsem tu ukazoval květenství A. polyanthus, tak ještě hlízu. Včera jsem ji vydoloval a hned zase půjde do čerstvé zeminy - tenhle druh zrovna nemiluje suché zimování v krabičce někde v šuplíku. Kromě toho jsou tam ještě minimálně dvě květenství nachystaná, ta by se ohýbala nahoru. Vzhledem k množství pupenů na vrcholu hlízy čekám, že příští rok, pokud vyraší, bude mít více listů a hlíza se snad rozdělí.
T.

tak, to je zajímavý kousek...

Už tu dlouho nebyly žádné zmijovce, co ? Nevadí, napravím to. Nejprve květenství A. terrestris, co mělo vonět po banánech - na dálku to cítit nebylo a zblízka jsem si nečichnul. Potom by byl k mání A. gallaensis, dovezený firmou Palkowitschia z Keni - květenství víceméně odpovídá popisu a těm několika fotkám, co se najdou v literatuře (Aroideana vol. 19, 1996: Everything You Always Wanted to Know About Amorphophallus, but Were Afraid to Stick Your Nose Into!!!!) nebo na webu, tak se s tou determinací spokojím (moje váhání pramení z toho, že tento druh donedávna nebyl z kultury znám). Květenství je poměrně barevné, zvlášť mne překvapil sírově žlutý spadix a celkem "fotosynteticky schopně" vyhlížející toulec. Chvilku to vypadalo, že se mi povedlo samoopylení, ale po pár týdnech to bylo v háji. Tuhle kytku mám asi čtyři roky, kvete poprvé; celkem ochotně tvoří dceřinné hlízky, ale ty neraší - takže mám sbírku tříletých, dvouletých a loňských nerostoucích offsetů a jednu dospělou hlízu, která celkem ochotně každoročně roste...
T.

Kvetou také některé lachenálie, zase jen na ochutnávku - dvě formy dost polymorfního druhu L. aloides. Konečně jsem letos zachytil také fialovou frézii; je to ta před lety okousaná od myši . Barva tedy nic moc ve srovnání s tou červenou, nebo žlutou, a ani myslím moc nevoní - navíc květy vykazují jisté známky virózy a pozorné oko zaznamená i mšice, tak si budu muset dát trochu pozor. Kvete taky nejobyčejnější z cyrtantů, C. mackenii - květy jsou asi pět centimetrů dlouhé, ale na parádu jich je v květenství málo. Četní výkonnější kříženci tohoto druhu se ve světě využívají jako řezané květiny.
T.