Romane, to je suprová sbírka, přesně tyhle rody mě taky zajímají. Jak řešíš v bytě zimní poklesy? Nebo neřešíš?

Pokud jde o rašeliník. Postupně jsem přišel na to, že se nehodí ani jako podložka, ani jako komponent substrátů pro epifyty. Pokud chcete krásné kořeny, tak podkládejte něčím jiným, nebo rašeliník používejte jen dočasně, či v tenoučké vrstvičce, neboť se poměrně rychle znehodnocuje. Asi nejfajnovější z ČR zdrojů je osladič....ale kdo ho má že? Buchty rašeliníku, připláclé pod kořeny jsou zároveň retardantem jejich růstu. Ano, zpočátku má rašeliník viditeně pozitivní vliv na růt kořenů nových, ale vlhkost, kterou sphagnum zadržuje, snižuje životnost kořenů a zpomauje jejich růst. Postupně též klesá funkčnost kořenů a kořeny, i když ve vlhku, prostě nedokáží kvalitně zásobovat kytku vodou. Toto ovšem platí i při parapetové kultuře! Nejednou jsem byl svědkem toho, jak se rostlině ulevilo, když jsem rašeliník odstranil a pozoroval pak růst zdravých kořenů. U kůrových epifytů platí, že zdravý kořen je ten, který rychle osychá a před další zálivkou je již suchý. Jedině tak může vydržet fungující více let.
Při navazování dělají začátečnící právě tu chybu, že hodně podkládají a bojí se usušení ktky. Nějaké ty seschlé pahlízy nemusí nutně znamenat, že rostlina chřadne. Až spleť bílých kořenů, obrůstajících kůru, je znakem zdravé kytky a správné zálivky. Takové rostliny pak vydrží i v suchém bytě.

ano,mám stejné zkušenosti...ve skleníku je to možná jinak..

Já mám zkušenost trochu jinou protože moje navázaná Gomesa radicans s trochou rašeliníku prosperuje značně lépé než bez rašeliníku. Na moji rostlinu totiž působí do značné míry sluneční záření stíněné pouze dvojtou sítí proti komárům takže za den spolehlivě vyschne.

Gomesa radicans jsem pokusně také podložil a roste stejně jako ta co je na sucho.Zase tolik vody nepotřebuje a samozřejmě pár pahlíz uschlo,nic se něděje.Mám ji od MilyJ a ten má celou kládu obrostlou ,řekl mi až se začnou pahlízky scvrkávat ,tak to hoď do vody.Je třeba vyzkoušet.Letos mi sice nekvetla,ale začíná po loňské devastaci pěkně růst.S rašeliníkem souhlasím,že je třeba dávat kousek.On stejně většinou do roka "vyhnije" a z pomezi kořenů vypadá.Raději mám mech ,který si naloupu z padlých kmenů v lese.Mám pár kytek s buchtou rašeliníku,tak jak jsem je dostal -zatím je neřeším.Hlavně čerstvě navázané.Například čerstvě dodané oddělky Platystele,Porroglossum a Stelis jsem obalil kořeny mechem.Vydrží déle vlhké,což hlavně Stelisům svědčí a postupně jeden za druhým začínají nakvétat.

Martin Štich-od podzimu do jara mám vče umístěno takto http://drroman2.galerie.cz/4661213-celkove-pohledy-mix# ,co se týče teploty tak nikdy nepřekročila 22°C ve dne.V noci je menší a u skla je běžně cca 14°C,když otevřu mikroventilaci i méně.Podle venkovních teplot.Vlhkost se tam pohybuje od 50-80%,v nižších patrech víc,u vrchu míň.Nijak zvlášť neběhám a neřeším,kytky rostou a kvetou,takže to je odpovidající.Samozřejmě jsem se smířil s tím,že ty vyloženě studené(vysokohorské) buď nevykvetou nebo velmi slabě,ale zrovna se chystá v těchto vedrech jeden vysokohorský Stelis cajanumae,tak uvidíme.Když kvetl poprvé,tak se květy zcela neotevřely nebo přesněji otevíraly se jen brzo ráno a v 8h se zavíraly.

Vyzkoušel jsem tu akátovou kůru na vyvázání orchidejí a nemohu si ji vynachválit rostliny na ní dobře prosperují zvláště Gomesa radicans mi dělá radost ,protože týden po vyvázání začala vytvářet květní stvol. Kdybych to měl porovnat tak je akátová kůra lepší než dubová.

Mě se ten akát špatně shání,tady není vůbc

Taky pomalu pokračuju kořeny zatím rostou bulbo začalo růst i na druhé straně -snad se to tam vše porovná.

Nemyslím že by akát byl lepší jak dub. S dubem nejsou problémy a roste na něm prakticky vše.
Z nějakého důvodu mi spíš úplně nesedí borovice. I drcené, jakoby něco chybí(nebo nadbývá). Tohle jsou všecko věci, které je třeba sledovat a zkoušet řadu let a porovnávat více kytek.

Jaké máte zkušenosti se šeříkem? Objevila jsem doma hezký kousek. Dal by se nařezat na čtyři kousky.