Haky fakt to byla tragédie, teď mám celkem tři, všechno hybridky, zatím se drží, dva nakvétají, jeden roste. Jestli je mám rád, no to je otázka, spíš mi připadají zajímavé a protože mi nešly, je to výzva - jestli to i s těmahle nepůjde jedou z domu a rád je mít nebudu ani trochu V tomto rodu je pár nádherných kousků, které bych rád měl. Spíš mě ale berou Cypripedia, ovšem to je vysoká střevíčníkářská

Aha tak já je mám fakt ráda. No …nemysli si občas prožívám taky trágy. Ale tyhle kytky mě naučily bez emocí odřezávat zasažené růžice-když je na nich houbovka-někdy . To bych řekla mě už jde dobře , mám i na tuto činnost spešl řezátko. Snad to nebude vypadat jako moje úchylka A to pošlu foto pěkně ostré člověk vyřízne krásně vše co chce. Ale ta výzva udržet kytku při životě –to je dobrý plán.

To my víme, že ty je máš ráda, taky je máš parádní

Tak už kvete i druhý můj střevíčníkovec - Paphiopedilum Pinochio


Ten první bezejmený se trochu porovnal


No a tady jsou kluci pohromadě

Paráda,jsou moc pěkní.Tak vydíš,že se zadařilo,šikovný.

Děkuju , mám z nich radost, třeba se ty předchozí nezdary prolomí

Phragmipedium wallisii x caudatum, P.Hainanense a jeden hybridek

Gabčo, krásný

jj, přidávám se s gratulací ! nejvíc se mi líbí to phragmipedium.

Díky To phragmipedium bylo fakt úžasný - ke květu jsem ho dotlačila po téměř 2 letech (ostatně stejně jako ten zelený papuč).