Omlouvám se, špatně jsem pochopil vysvětlivky u vlkádání fotek u skladu obrázků...zde tedy doufám ještě jednou a lépe v plné velikosti.
foto 1,2,3




foto 4,5,6

Když se daří, tak se daří...

Ježiši takové ohodnocení úplně jste mě zmátl .
Jednou jsem byla u p.Kratochvíla ve skleníku a to bylo to nejlepší myslím i pro oko co jsem kdy vyděla.Stačí jen jedno trefný zákoutí a už vše vypadá jinak.Bojuju s myšlenkou vyndat Platycerium bifurcatum z košíku nějak ji rozdělit a dát ji na stěnu.To by se mě líbilo na netu jsem i viděla jak ji montují na taková menší jakoby okna vyplněná substrátem. No na to se musím naštvat a pak to pojede.Jinak děkuju za zajímavý popis.Rod Rhapidophora rozumím zdá se jako trošku neskladná kytička.K růstu. No dá se až pojedu do Troje vyfotit a porovnat fotky, podle toho háku na kterém je Trigonidium kam liana bude dosahovat.Snad to není bláznivost ode mne. Dischidie to je kapitola sama o sobě -když se rozrostou je to krása.Moje Dischidia imbricata -je sranda pozorovat i její růst na korkovníku, jsou to u mě věčně živé lístky.Jak se kroutí nebo přilepí podle toho na co narazí na jaký hrbol.Jeden lístek se dostal k rašeliníku a okamžitě reagoval-lístek se vyboulil pak skoro připlácnul k sobě a ten rašeliník si sežužlal -určitě tam má zásobu vody.
No ta Monstera dubia ta je tedy nádherná .Ale kde ji sehnat .

http://www.aroidpictures.fr/GENRES/rhaphidophora.html
Haki, tady jsou krásný obrázky Raphidophor, jen tak pro pokoukání. A nejen Raphidophor, je tam spousta kytek.Najdi si např. Scindapsis pictus. Netušila jsem, kolik je áronovitých.

K Monstera dubia a Rhapidophora: myslím, že to tu nezaznělo, a doufám, že se v následujícím nemýlím: všechny tyto přitiskle rostoucí monstery a rafidofory jsou juvenilní formy - kytka se takhle snaží co nejrychleji dosáhnout na lépe osluněná místa, jak napsal Romča, a pak se změní na dospělou, kvetoucí a plodící, a hlavně úplně odlišnou formu - a jedině podle květenství se dá kytka určit. Z našich kytek se podobně (ne stejně) chová břečťan, což je ovšem úplně jiná čeleď. Tímto zároveň odpovídám na Romčovu otázku: mám cosi, co mi bylo předáno jako M. dubia, co se hodně podobá kytce z Liberce (já to mám z Malešic), ale co si netroufnu jako M. dubia jednoznačně označit. Není problém kousek věnovat nebo vyměnit za podobné aronovité, ale moc jí na rozdávání nemám, v mých podmínkách (terárka s tropickými žábami) neroste zrovna nejbystřeji (což mi připomíná, že dlužím voskovku Zdeně a Věře, ale to patří jinam ).
K růstu bych ještě poznamenal, že tahle monstera (pro zjednodušení jí tak budu říkat i nadále) dělá přitisklé listy a krátká internodia jen v kontaktu se substrátem, pokud se konec výhonu octne "ve vzduchu", začne dělat miniaturní, cca třímilimetrové listy a dlouhá, několikacentimetrová internodia; jakmile se zase "dotkne" pevného podkladu, rázem se vrátí k placaté listnaté formě - je to vidět i na fotkách od Romči z BZ Liberec. I toto je adaptace na co nejrychlejší růst za sluncem.
Tu rafidoforu z Tróje i jiné tyhle liány bych se nebál pěstovat i v omezeném prostoru, myslím, že za prvé mimo skleník tak rychle neporostou a za druhé je vždycky přece možné konec ufiknout a znova zasadit. V každém případě bych znovu chtěl obrátit pozornost k sice ne aronovité, ale nádherné kytce s podobným růstem jménem Marcgravia - roste bez těch prodlužovaných internodií a taky krásně kopíruje "terén".
T.

Tak supr názvy máme nápady taky teď to ještě někde sehnat

No tak tu markgravii mám, sice jen pár měsíců, ale řekl bych, že koncem léta budu mít na rozdávání - v terárkách roste rychleji než ta monstera .
T.

Díky tommy za tvoje postřehy a odpověď . Musím přiznat, že si velmi vnímavý pěstitel, protože já tyto fotografie v archivu shlédl pochopitelně několikrát, a přesto jsem si nikdy nevšiml toho konce úponku mířícího do volného prostoru a s tím i měnící se velikosti lístků. Zřejmě kdybych nějakou podobně rostoucí áronovitou rostlinu někdy pěstoval, by mi to doufám neušlo.
Prozatím jsem měl to potěšení pěstovat pouze klasickou formu Monstera deliciosa, ale ta touto strategií tak nápadně nevyniká, ikdyž pokud ji poskytnete oporu a prostor , ukáže jaký dokáže být šplhavec .
Kdysi jsem viděl dokument, kde na několika snímcích byla krásně znázorněna dospělá rostlina Monstery, která ve spodních patrech stromu vytvářela jen celistvé listy ( ale ty byly na řapících vždy orientovány do prostoru směrem od koruny stromu k prosvítajícím paprskům světla) společně s mnohými úchytnými kořeny a až když rostlina dosáhla ve výšce asi dvaceti metrů více rozvolněná osvětlená místa, tak počala postupně utvářet ty klasicky známé vykrojované, děrované a mnohem plošnější listy a teprve až zde vytvořila i jakousi palici květenství.
tommy, jestli mohu poprosit, zkus na mne myslet s nějakým tím oddělkem, ať té Monstery či té Marcgravie.....pokud něco bude k dispozici pochopitelně, děkuju. Podrobnosti domluvíme prostřednictvím SZ , je možnost i výměny .

Jo, není problém.
T.

Včera jsem se podívala do Fata Morgany jak je to s rodem Rhapidophora na té dělící stěně už Trigodinium nebylo (asi bylo v prostoru zavěšeno na stromu měla 4 květy) Zjistila jsem podle toho kovového háku že Rhapidophora moc neroste od r.08 (nedá se ale s určitostí říci třeba je to nový výhon) - povážlivě jim žloutne. Foto1Nahoře je krásně vidět jak už se nemá po čem pnout. Foto2
No jak člověk hledá dál a dál našla jsem i označení rostliny(trošku mě to pobavilo prostě je tam ) Foto3
Rhapidophora je i na zídce asi víc ve stínu . Taky nahoře mimo zídku - neví kam se má vrtnout Foto4. Ale našla ten kůl od plůtku a tam je nádherná .Foto 5 Možná jsem taky ojevila něco jako tu Monsteru dibianu-nebyla tak pěkná růstem ale označení jsem nenašla. Hodně cedulek je jen tak volně , mohly se ztratit.Foto 6 Jinak pěkně tam bylo.