Vliv selfování a příbuzenského křížení.

Po opylení vlastním pylem dojde k vyštěpení stejných dvojic genů. Objeví se skryté varianty, jenže mezi nimi jsou i stejné dvojice poškozených genů, takže životnost potomstva jako celku je nižší. Vzácně se mohou ale objevit i gigas formy, větší a líp rostoucí jedinci. Celkově po jedné generaci selfování klesne variabilita potomstva na polovinu, po dvou na čtvrtinu atd. Křížení bratr-sestra na stejný efekt, jenže pomalejší, variabilita se sníží na 75%. Skryté varianty jsou často zaměňovány s náhodným nežádoucím kžížením. Zásoba variability je u přírodních druhů veliká. Názorně jsem to viděl v chovu imbredních myší, kde bylo kvůli studiu transplantací připraveny stovky linií křížení bratr- sestra nejméně 30 generací, ale dnes často i stovky generací. V takových liniích jsou všichni jedinci geneticky stejní. V chovech ČAV byly desítky linií černých, bílých, šedivých angorských, strakatých, hnědých myší s oranžovým břichem a dokonce i bezsrstých jedinců. Při té demonstraci teorie jsem jen zíral.
Při zkřížení dvou, třeba jen čístečně imbredizovaných linií máme potomstvo zbavené poškozených genů a tedy životnější než jejich rodiče. Říká se tomu heterozní efekt a samozřejmě se to užívá v zemědělství, hlavně u samosprašných rostlin. To jsou ty FI rajčata a okurky. Linie se musí křížit znova, jenže bych řekl, že dnešní ceny jsou přepísknuté a nakonec se to nemusí vyplatit. Za dvacet semínek F1 rajčete Start jsem vypláznul 56 korun a zas velký rozdíl proti Stupickému vidět není.
Pro orchidejáře platí, že je často obtížné zjistit, jestli u kytky jde o novou variantu nebo o křížence. Pan Drahota přivezl z Bali P. pulcherrima s větším květem než ostatní kytky ve skupimce. Selfování semeník nepřineslo, křížení s jinou pulcherrimou také ne a semeník získaný J. Rilem s příbuzým druhem buyssoiana byl prázdný. Je to tedy buď kříženec s vzdáleným druhem Phalaenopsisu nebo mutant se třemi sadami chromozomů. V každém případě potomstvo nebude. Mezi semenáčky P. amboinensis se mi objevil jeden s hodně odlišným květem. Sprášil jsem ho vlastním pylem a pokud se toho dožiju, uvidím buď stejnorodé potomstvo nové varianty, nebo různé květy potomků křížence. Jediná cesta jak se v případě pochybností něco dovědět je podívat se na další generaci.

V nějaké starší Roezlianě byla zpráva, že i při vyškrábání zdánlivě prázdného semeníku triploida se může objevit několik semenáčků. Podmínkou je dobrý stav matečné rostliny a zřejmě víc pokusů.