Chtěl bych mírně rozbouřit místní poklid a tak bych se rád zeptal na ožehavé téma co pěstovat? Má to být odpovědné pěstování přírodních druhů nebo to má být zcela obyčejná zábava? Za sebe musím prohlásit, že vždy to byla pro mne jen zábava. Nikdy jsem neaspiroval na záchranu přírodních druhů jako takových neboť jsem byl přesvědčen , že to nemohu ovlivnit. Kácení a vypalování biotopů nemůže nahradit amatér s několika kytkami. Po celou dobu co rostliny pěstuji jsem potřeboval nějaký impuls abych u této zábavy vydržel. Nestačilo mi se stále dívat na tytéž rostliny které kvetly už po xté. Musel jsem mít stále něco nového a těšit se jak to vykvete. Toto byl pro mne klíčový okamžik! Čekat co se z rostliny vyklube za květ. Toto napětí před květem mě vydrželo do dnešní doby. V době když jsem začínal bylo velice obtížné koupit jakoukoliv orchidej. Rozhodl jsem se, že si budu dělat rostliny sám a při komplikovaném dovozu jsem volil jen kvalitní rostliny které byly jako základ pro další křížení. Začal jsem si dělat vlastní křížence a vysévat na agar. Vypadá to na dlouhé čekání ale pokud vyséváte pravidelně po pár letech už přichází jen radost a příjemné napětí co vykvete zajímavého. Musím ale taky říct, že pěstuji i přírodní druhy a to v docela velké míře. Evropa a tedy hlavně Německo to je hodně botaniky ale USA a okolí to jsou převážně hybridy a zábava. Stačí se podívat na přírodní druhy Cattlejí nebo Phalaenopsisy a jejich hybridy. Hned vidíte co obrovské šlechtitelské práce bylo uděláno. Zajímá mne váš názor . Stejně čekám, že se ozve jen pár pěstitelů ale může to být zajímavé.

Za sebe si dovolím říct, že odpovědi na obě otázky jsou poměrně jednoznačné: BOTANIKA a ZÁBAVA
Ale teď proč, že?
Botanika nebo hybridy? Obojí má něco do sebe! Nádherná svoboda volby. Jistě není jedna skupina lepší než druhá. Je to podobné jako když si jeden vybere střevíčníky, druhý katleje, třetí terestrity, čtvrtý epifity, pátý ty kytky co se mu líbí..... prostě každý si vybereme to co nám sedí. V tom je ta krása. Po republice jsou desítky, možná stovky sbírek a každá je (bohudíky) jiná. Odráží osobnost pěstitele a jeho touhy, osobnost, radosti a pěstitelské úspěchy.
A odpověď na druhou otázku vlastně tak nějak sama vyplývá z té první odpovědi. Jednoznačně. Zábava. A jinak to myslím ani v dnešní době nejde. Skutečně, kácení primárních lesů a obecně ničení biotopů a celých ekosystémů je natolik zásadní, že "pár" kytek sebraných kdesi v divočině asi nebude mít na celou populaci zásadní vliv. Přesto si dovolím tvrdit, nebo možná napsat svůj postoj, že se bráním nákupům evidentních sběrů. Jednak proto, že existují "špeky", které i přes výše uvedené mohou být sběrem totálně vyplundrovány, ale především proto, že v dnešní době již není problém kterýkoliv druh generativně namnožit v obrovských množstvích. Představa, že u sebe zachraňuji genofond určitého druhu je sice lákavá a nádherná, ale domnívám se, že zcela naivní.
Tak ať to roste Od Pap. sanderianum až po marketový faleňák
Hezký den
Pavel

Pro mne to byly asi jako pro každého zprvu hybridy a teď už i botanika . Ale já většinou kupuji rostliny podle toho jestli se mi líbí a mám pro ně vhodné podmínky. Někdy ty podmínky úplně nemám a to je ten pravý adrenalin, jestli to dokážu .Jsem hrozně ráda , že mně to tak chytlo je to strašně prima , člověk se spoustu věcí dozví a pak to napětí s každou novou rostlinou. Je to pro mne zábava, radost, poučení a velký koníček. Už se zaříkám , že nic nebudu kupovat, ale zase někdo ukáže zajímavou kytku co nemám a už mám "absťák" . Když si vzpomenu jak manžel hudroval, že se nemůže ani podívat z okna a to těch kytek byla polovina a dnes jde se mnou do lesa hledat bukové listí...no to je nádhera ne . Mám ráda přírodu, zbytečně ji nedevastuji , ale zachránce botanických rostlin ze mně asi nebude.. Tak že pro mne jednoznačně krásná zábava Eva

Za sebe říkám jednoznačně BOTANIKA a ZÁBAVA.
Když jsem téměř před třiceti lety začal pěstovat orchideje, tak jsem měl možnost navštěvovat skleníky pana Willingera. To byla docela dobrá inspirace pro začínajícího orchidejáře ve výběru rostlin. Z botaniky to byla zpočátku jen pafiopedila a i můj první skleníček jsem stavěl tak, aby se do něj vešla kompletní sbírka tohoto rodu. Dalším známým byl kamarád chemik, se kterým jsme začali dělat výsevy orchidejí. Prvotní úmysly rozmnožovat vzácné druhy a navracet je do zpět přírody se ukázaly opravdu naivní. Díky stavbě RD jsem musel na nějaký čas pěstování orchidejí omezit, ale po dokončení stavby a nového skleníku jsem se do něj opět pustil. Nyní ale bez takového vyhranění, jako na začátku. Pořizuji si orchideje podle toho, jak se mi líbí

Já si trošku rýpnu a napíšu Botanika i hybridy a rozhodně zábava. Nejsem vzděláním botanik a nemám ambici myslet si o sobě, že orchidejím natolik rozumím, abych mohla zachraňovat botanické druhy. A taky nejspíš nebudu vytvářet své vlastní křížence. I když, jak se říká, nikdy neříkej nikdy. Možná je to ode mne trošku sobecké, ale já to opravdu dělám výhradně pro zábavu. A proto taky hlasuju i pro ty hybridy. Mám jich docela dost, některé mi ještě nevykvetly a nesmírně se na ně těším. Každý máme nějaký vkus. A taky své důvody a své motivy. A na misku vah s hybridy přidávám i to, že obvykle je jejich vytváření vedeno snahou nejen o nový krásný květ, ale i o vlastnosti, které umožní jejich pěstování i těm, kteří pro přírodní druhy nemají vhodné podmínky. Já mám pouze a jen okenní parapety a balkon v paneláku, obrácený na jih. Cuthbertsonka a podobné šperky jsou něčím, čeho jsem se sice nerada, přesto víceméně dobrovolně vzdala. Ale tyhle rostliny natolik miluju, že je budu pěstovat dál a nebudu mít žádný špatný pocit z toho, že jsou to hybridní rostliny. Mimochodem, kdo dneska má třeba na zahradě přírodní druh peckovin nebo jádrovin? Prostě to tak neberu a tohle dělení není můj šálek čaje. Oboje jsou pro mne hlavně ŽIVÉ BYTOSTI a ORCHIDEJE. Hezký víkend všem

Už jsem se s tím setkala dřív. Někteří pěstitelé se při pomyšlení na hybrid přímo oklepou . Upřímně nechápu proč. Kytku si volíme každý svoji je pro nás tou nejhezčí....V Drážďanech jsem kupovala chiloschistu .Vítězně a radostně zároveň si ji nesu a vidím jednoho pěstitele z ČOS .Povídám -koukněte co mám. Vůbec nesdílel moji radost a říká skoro pobaveně -a je krásná že jo. Hned jsem poznala ,že na tyhle kořeny vůbec není.
Odpovědná činnost nebo zábava je to hlavně zábava a trochu překroutím původní myšlenku otázky-pro mne i odpovědná činnost ve směru k pěstování samému.Je to i trochu únik k přírodě, relax zároveň. Kdo má rušnější pracovní činnost může utíkat i k tomuto jakoby opaku t.j. klidu. Kytky nekecaj a když to jde tak se odmění .
Osobně si myslím že si kytka vybere sama. Když se mě kytka líbí tak to hned vím-je to takový zvláštní pocit. Holky budou vědět -jako když na pultě je poslední krásný tričko a zrovna si ho jiná prohlíží. U jiných rodů orchidejí nepociťuji vůbec nic . A je to tak správně alespoň je svět barevnější.

Za seba poviem (hm, technicky vzaté napíšem) aj botanika aj hybridy. Botanické druhy mi však zvyknú imponovať viacej a preto ich pri nákupe preferujem. No pokiaľ je hybridná rastlina pekná (čo je zvlášť u tribu Laelinae), tak prečo nie? Navyše tento koníček vnímam ako relax. Už si nemôžem len tak bezstarostne zájsť na lúku alebo do lesa, kedy sa mi zachce ako voľakedy, avšak kúsok živej prírody si do domu prinieť môžem. Navyše, ako tu už niekto napísal, tým, že si rastliny prisvojíme, preberáme za ne aj zodpovednosť. To, že niečo vykvitne samozrejme vždy poteší.

Mě se líbí primární hybridy, které se tolik nevzdálily přírodě jako marketoví přešlechtěnci. Jestli má někdo rád modřené Phalaenopsisy, nechť si je koupí a přeju mu tu radost. Pro mě to je hrůza...

Tak jak píše Virens. Nikdo prostě přírodu nespasí. Jedna nebo dvě rostliny ale mohou zachovat genofond, čímž se liším od názoru Pavla Hegera. Samozřejmě jde především o zábavu, protože defakto tady mezi námi nejsou pěstitelé, kteří mají pokračovatele, takže sbírky stejně zaniknou a rozdělí se byť by byly sebebohatší. Na druhou stranu ale jsou věci, kdy může člověk mít ve sbírce něco, co skutečně zaniklo díky malé lokalitě výskytu jako je například Stanhopea tadeashii, která je v všude v popisech vedena jen jako St. conata ale přitom to není pravda a lokalita je nenávratně zničena. Rozdíl mezi tadeashii a conatou zná právě jen člověk, který ji popsal a také ví, že je prostě nenávratně v háji. Proto je také dobré, že tuto rostlinu někdo má a dá ji k dispozici do kompletace sbírky v Německu. Hybridům se také nevyhýbám, protože jsou prostě krásné byť si pečlivě vybírám. Přírodě ale dávám hodně přednost byť kdysi mne fascinovali právě hybridy, které v té době pro nás byly něco jako svatý obrázek.

Jako nováček projíždím fórum (a ještě dloouho budu ), a zastavila jsem se u téhle zajímavé otázky. Škoda že se zatím nesešlo mnoho příspěvků.
Mně přijde, že každý asi nejdřív začínal u hybridů, a postupně v každém dříve či později začne hlodat, jestli to nezkusit s botanikou, protože to už je "vyšší dívčí".
Ale neznám nikoho, pro koho by pěstování jakékoliv zeleně (ted myslím na "hobby úrovni, ne profi zahradnictví) nebyla zábava. Ruku na srdce, znáte někoho, kdo má doma sbírku čehokoliv kvůli pocitu povinnosti za záchranu druhu, aniž by ho to zároveň bavilo?

A otázka "botanika nebo hybrid" mi přijde i dost specifická pro orchideje... u jiných rostlinných druhů (třeba čistě okrasné rostliny, citrusy...) to může být právě naopak, původní botanicky druh nemá v podstatě jiné použití než jako výchozí genetický materiál, a ta radost spočívá ve vytvoření "lepší" varianty - tzn. s více okrasnými listy, chutnější, apod...
Napadá mně, možná je to i tím, že u orchidejí jsou většinou původní botanické druhy obtížněji pěstovatelné než hybridy vyšlechtěné k tomu, aby neodradily ani laika... a tímpádem je to prostě výzva!
Kdežto u jiných druhů rostlin je to často právě naopak, čím vyšlechtěnější, tím obtížněji pěstovatelné?