Radku to je zajímavý . Ted zkoušim louhovat kůru od Florie, po vhození a zamíchání se zvedla vodivost ze 130 na 200mikro. Uvidim za hodinu, docela mě tohle bádání baví . Škoda, že nemám víc různejch vzorků
Po hodině zůstala vodivost u florie 200mikro (stoupla tedy o 70)
U cca stejnýho objemu čistý lávy stoupla na 222mikro (stoupla o 92)
Doufám, že ten měřák nemám rozbitej, to by bylo faux pas...

Kůra při rozkladu uvolňuje dusík, ale to v tomhle případě asi nepřipadá v úvahu. Jestli tu kůru něčím nečistí a část toho v ní zůstane. Kdyby to bylo z hnojiva (některé substráty se přihnojují), tak by patrně vodivost byla vyšší. Spíš mě zaráží ten černý bez. Možná by to chtělo použít destilku, aby měření bylo přesnější.

Po dvou hodinách stoupla hodnota destilky s máčenym bezem o 110mikroS. To jsem z toho jelen

Nepřijde mi na tom nic divného. Tohle jsou důvody, proč relativizuji měření vodivosti. Každá látka má jakousi vodivost. Organické látky, jako třeba kůra také. Porovnávat potom tyhle hodnoty s hodnotami naměřenými přímo u anorganických hnojiv je podivné. Jistě množství skutečně přístupných živin u výluhu kůry bude podstatně nižší, než u hnojiva při stejné vodivosti. Proto posuzování množsví živin čistě měřením vodivosti nepovažuji zrovna za přesné. Každopádně to dělám v poslední době také, je to jednoduché.

Můj postřeh z dnešního dne .Už jsem se s tím setkala u Paph. fairrieanum .Pafíčko je ve vyšší nádobě ale pod rostlinou je košíček.
Když jsem si koupila Paphiopedilum charlesworthii (100%nevím ještě nekvetlo potvora ) zasadila jsem do vyššího pucláčku. Nějak se mě to nezdálo tak jsem přímo mezi kořeny dala kousek polystyrénu. Po třech letech růstu jsem si říkala nic moc-skoro žádný kořen nevidím. Dneska po vyklopení docela koukám.Ty kořeny rostly nádherně a plazily se po tom polystyrénu něco podobného jak po košíčku u fairrieanum kde jsem taky kořeny neviděla. Kořeny neobtáčely květináček . Asi odzkouším ještě nějaký pafíčka takto zasadit,třeba se jim to bude líbit. Teď jestli můj postřeh bude k něčemu ukáže čas.

Polystyrén zřejmě udržuje střední nejvlhčí část květináče sušší a tak nedochází k přemokření a kořeny neuhnívají. Dobrý nápad, Haki

Vím, že se dříve takto pěstovala i kataseta, dovnitř se dal obrácený košíček místo drenáže.

Tohle už kdysi doporučoval doc. Vlasák při pěstování pafiopedil (Orchidea 1./91)

Poprvé jsem se z polystyrénem setkala u Paph.insigne od pana Kalouse. Z těchto deseti přišlo o nějaké kořeny  esquirolei , Magic Lantern a trochu tranlienianum -ale teď mě došlo že to je vlastně ta záměna od O+M .Ostatní rostliny ok zrovna insigne pěstované bez polystyrénu nepřišlo ani o jeden kořen .Ale zase bylo v nízké mističce +kapradiny. Pafíčko esquirolei to mě už hlásilo dřív vzhledem že má moc vody.Je pak takový divně mokrý u báze.No jo jak takový kořen dlouho uhnívá netuším -asi to bude u mě vznikat v zimě.Tak na ty choulostivky dám polystyrén i ty kapradiny je dobrá volba ale blbě se pak pafíčka vymotávají .
Takže hlásím přesazeno nastává důležitá tečka popsání pafíček.