marťan píše:
Není mně jasné,jak by se v rámci jednoho druhu mohli vyskytovat jedinci s různým počtem chromozomů...
Takové křížení přece není možné,nebo ano...
Nemám na mysli 2N a 4N rozdíly ,nebo defekty.
U zvířat to určitě možné není.
Jestli u rostlin ano,pak je to pro mne objev srovnatelný s Cimrmanovým vynálezem plnotučného mléka...
Tak tedy, nejprve obecně: jedinci s různým počtem chromozomů se v rámci jednoho druhu vyskytovat mohou, i když to není úplně běžné - jeden typ určení pohlaví u živočichů je založen tak, že homogametické pohlaví má dva (stejné) pohlavní chromozomy, zatímco heterogametické pohlaví jen jeden. Najde se to i u savců, např u muntžaka Muntiacus muntjak má samec 2n = 7 a samice 2n = 6. Častější je ale situace, kdy homogametické pohlaví má dva stejné pohlavní chromozomy, a heterogametické dva různé; označují se buď X/Y nebo Z/W. Pokud je heterogametickým pohlavím samec, jde o typ Drosophila (sem patří i člověk, žena má dva pohlavní chromozomy XX, muž jeden a jeden - XY; z toho důvodu je za pohlaví potomků páru z hlediska uspořádání chromozomů zodpovědný výhradně muž
(ve skutečnosti je to ale složitější)). V opačném případě (homogametické pohlaví samec, heterogametické samice) jde o typ Abraxas. Aby to nebylo zase tak jednoduchů, tak u některých druhů ryb (např. Xiphophorus maculatus) se na různých lokalitách mohou vyskytovat různé typy určení pohlaví - u zmíněného druhu jsou mexické populace typu Drosophila, ty z Hondurasu typ Abraxas.
Jinak u ryb se opravdu najdou druhy, které mají v různých jedincích různé počty chromozomů - např. u španělského druhu Leuciscus carolitertii (druh jelce) byly v populaci nalezeni jedinci s vyšším počtem chromozomů než obvyklým - většina populace má 2n = 50. Vyšší počet chromozomů šel na vrub tzv. "supernumerary" chromozomů a svědčí asi o tom, že se populace momentálně nachází ve fázi speciace (= vznikají v ní samostatné druhy).
Paphio píše:
To by v tom byl pěkný zmatek. Některé druhy katlejí mají v rámci druhu až 5 různých sad chromozomů.
Nemám to podložené, ale myslím, že mělo být napsáno "5
stejných sad chromozomů", tedy že mohou být pentaploidní. Jinak by to asi byl
i kříženci, i když... viz dále.
Co se týká dále křížení jedinců s různým počtem chromozomů, tak i v naší fauně existuje moc hezký příklad: skokan zelený (kdysi Rana esculenta, dnes správně Pelophylax kl. esculentus). Tento "druh" je ve skutečnosti hybridogenním křížencem dvou jiných skokanů, krátkonohého (P. lessonae) a skřehotavého (P. ridibundus). Pokud chromozomovou sestavu krátkonohého skokana označíme LL (od "lessonae") a skřehotavého RR (od "ridibundus"), jejich zkřížením vznikne skokan zelený (sestava RL). Ten ale zpravidla není schopen se rozmnožovat "sám se sebou" (páření RL xRL nedává (zpravidla) životaschopné potomstvo), ale množí se pářením s jedním z rodičovských druhů - tedy "zelený" x "skřehotavý", tedy RLx RR. Normálně by podle mendelovské genetiky jeden čekal, že první z rodičů bude produkovat gamety R a L, druhý jen R, a tudíž potomstvo se rozdělí na polovinu čistých RR a polovinu kříženců RL. Chyba lávky! Ten hybridogen (RL) je schopen potlačit v tomto případě tvorbu svých gamet R, tedy potomstvo bude stoprocentně RL, tedy skokan zelený! Pokud se skokan zelený vyskytuje na lokalitě s druhým rodičovským druhem, skokanem krátkonohým (LL), pochopitelně potlačí při vzájemném páření vznik svých gamet L, tedy bude opět stoprocentně vznikat potomstvo RL, tedy "zeleňák"... Takže populace skokana zeleného se stále udržuje ve fázi F1, tedy primárního křížence (to je ta "hybridogeneze") a proto má dnes skokan zelený v názvu tu zkratku "kl." - z řeckého kleptás = zloděj - vlastně stále krade geny rodičovských druhů, aby se udržel. No a aby to nebylo zas tak jednoduché, tak dnes už jsou známy populace, kde se vyskytují všechny tři "druhy" pohromadě, jsou tam diploidní a triploidní jedinci (RR, LL, RL, RRL, RLL) a všechno se to krásně mezi sebou kříží, víceméně bez ohledu na to, kolik sad chromozomů jedinci mají a jaké produkují gamety (haploidní nebo diploidní). Skokan zelený v tomhle není sám, podobným způsobem se množí další žáby (ropucha Bufo pseudoraddei z Karákoramu) a některé ryby (rod Poeciliopsis, Mexiko, nebo rod Squalius ze Španělska).
Shrnuto: jedinci s různým počtem chromozomů se mohou plodně křížit (muntžak, triploidní a diploidní skokani). A otázka pro vás, marťane: jak to, že plodní jsou kříženci převaláka, který má 66 chromozomů, s domácím koněm, majícím jen 64 chromozomů? A jak to, že mezek (hřebec (64 ch.) x oslice (62 ch.)) je neplodný, zatímco mul (osel (62 ch.) x klisna (64 ch.)) je výjimečně plodný
? Nebo je to jinak? Já to nevím, našel jsem to náhodou...
T.
P.S.: Nedávám sem použitou literaturu, protože by to bylo už neúnosné. Ale na vyžádání můžu předložit seznam toho, odkud jsem čerpal. Cílem tohohle povídání bylo ukázat, že prostě kategorická tvrzení "je to tak a tak" jsou ošemetná, a že wikipedie není úplně relevantní zdroj. A tímto končím a vracím se k pěstování kytek, omlouvám se všem, kteří to přečetli a otrávilo je to.
Oprava 12. 3.: hrubka v oddílu o katlejích...