...otázek,hlavně o orchidejích...
Chybí mně tady téma,které by bylo trochu o filozofii pěstování orchidejí ,ale i o celkovém pohledu na věc.
Mám spoustu otázek,vím,že budou pro někoho provokativní-nejsou v souladu se zajetými postupy.Budu ale rád,když je za provokativní považovat nebudete.Jde mi o to,abych pochopil,v čem se mýlím,nebo v čem se mýlí ti druzí...

Vycházím ale z toho ,že příroda má obecné zákonitosti,které jsem předpokládal jen u fauny,ale čím dál více zjišťuji,že platí obecně.
Například růstová pauza - tu zná vlastně celá živá příroda-zimní spánek medvědů,hlodavců -versus růstová pauza u orchidejí (stromů).A téměř vždy je spojená s růstem germinativních buněk a vzniku nových zárodků-květenství.

Ale teď konkrétně.
Mám problém s výživou orchidejí.Samozřejmě-nejsou to parazité.Ale živí se substrátem,který vznikl tlením rostlinných zbytků.Takže vlastně požírají své podloží (proto HAKI nemůžeš najít sphagnum v substrátu při přesazování).
Jsou -podle mne -tři možnosti výživy orchidejí:
Jedna je ze substrátu (jako v přírodě)
Druhá je hydroponicky-kompletní dodávka živin člověkem.
A třetí je kombinace obojího.

Mne zajímá ta první.Proč nezajistit výživu orchideje humusem z tlejícího listí a mechu...
Argument,že by v tomto mixu uhnily kořeny neberu.To se dá vyřešit intenzivní ventilací a skladbou substrátu - angličtina na to má dobrý výraz "open mix"-stejně jako v přírodě.

Existuje ještě jiný argument...

Marťane, přivedl jsi mě k jedné mé myšlence a vlastně tvrzení. Včera jsem kamarádovi přesazoval kytky, on má hlavně Phalaenopsis, ale přinesl i jeno Cymbidium, to jsme nepřesazovali, ale říkal jsem mu, že je nejlepší ho nechat substrát sežrat. O tomto druhu to tvrdím, když přesazuju, má pár kořenů, zbytek je substrát, když přesazuju podruhé, je květník plný kořenů a substrát žádný. Takové vyplavení, popřípadě vytlačení kořeny snad ani není možný, ta potvora ten substrát doslova sežere Asi je to hloupost, ale mě to tak připadá Toť trocha myšlenkoových pochodů na téma rozkladu podložky pod kytkou

to orchidejky-to není žádná hloupost,to je fakt...
Nic nedokáže žít jen z vody,to je fikce. Je třeba se podívat na Krebsův cyklus.Pokud se jedná o růst = metabolismus = tak tam MUSÍ být přítomny živiny.
Voda je jenom prostředí, ve kterém jsou rozpuštěny a přivedeny k buňkám.
Toto jsou axiomy u fauny,pokud je to u flory jinak,opravte mne,prosím...

Marťan: U terestritů či druhů přechodných a humusových epifytů proč ne, ale u čistých kůrových epifytů, které se zrovna nepěstují navázané to bude činit problémy. S množstvím bukového listí klesá trvanlivost substrátu a určitě se zhoršuje potřebná porezita a vzdušnost a žádaná vysychavost. Používání listí každého neoslovuje, ač se uvádí v kdejaké literatuře. Určitě by se to s ním nemělo přehánět. Nemyslím si ale, že jeho užíváním člověk dodá kytce vše potřebné, no a rašeliník je tu spíše jako vodu zadržující element. Jsou tací, kteří přesazují co nejméně což je s užíváním listí trochu v rozporu. Samozřejmě rychle rostoucí bezproblémová cymbídia to jak píše uživatel orchidejky "sežerou", ale obecně se to moc doporučit nedá myslím.
Dokonce ani pro paphiopedila se list přímo nedoporučuje, spíše se uvádí jako jedna ze složek, ale mnoho zkušených raději sáhne po jistotě, kůře, perlitu, trochy hrubé rašeliny,.....čistá skoro sterilní směs a dohnojí komplexním hnojivem. Myslím si, že praxe přesvědčila mnoho nadšenců, že z přírody se dá hodně učit, ale kopírování přírodních substrátů se moc nevyplatí, protože vlastně nevíme, co všechno se tam děje.
Mě samého zajímá, jak je možné že v přírodě mohou růst velké trsy na prakticky holé kůře, ale tam je to fakt o něčem jiném, nemluvě o symbiotických houbách a mnoha faktorech, které v bytové kultuře nefungují a tak se to musí vyživit umělinou.
Zajímalo by mě, zda-li se chcete vyhnout umělým hnojivům, ale oceňuju téma. Samého mě to zajímá.
Jo, taky bych řekl, že ve skleníku snesou hrubší zacházení a klidně i více "humusu".....ale na parapetu je to všecko dost citlivá záležitost, protože kytky za oknem myslím si nebudou nikdy dost v kondici, i když kvetou.

Ještě to rozvedu.
Proč ne hydroponie...!?
Protože dodáváme jenom to,co si MYSLÍME,že je dobré (opět podobnost s brojlerovými kuřaty)
Nikdo doposud neudělal vzorec humusu-je to nezměrně složitá záležitost přesahující současné lidské schopnosti.Složení i těch nejluxusnějších živinových roztoků je v tomto kontextu směšné.(Přestože v tom kytky (nejen ony) rostou,kvetou,a plodí).Ví se,co by tam mělo být,ale nikdo neví,co tam chybí,a jak se to časem projeví...

to Karlos-u VŠECH terestritů (ale budu drzý a řeknu,že i u všech lithofytu a epifytů) je listí přirozenou součástí substrátu.Je to logické- lítá všude,všude se uchytí a pak tleje...
A mech je rovněž součástí všech přirozených substrátů.Je fakt,že skvěle zadržuje vodu,ale i on žije- a odumírá,a tím se stává naprosto nezbytnou součástí výživy všech orchidejí,o kterých jsem doposud četl...
U čistých epifitů (lithofytů) to vidím tak,že se rozkládá podložní kůra (z odumřelých zbytků orchidej čerpá živiny ),mech,a případně další detritus ,který se tam nachází -listí stromů,ale i orchidejí samotných.
Výraz "komplexní hnojivo" je spíše prosba,než fakt...
Ještě poznámka k tomu skleníku- lépe hot zóně.V těchto podmínkách mají rostliny RYCHLÝ metabolismus.Rostou rychle,mají optimální podmínky,spotřebují tedy spoustu živin.Přehnojení není tak nebezpečné,jako v intermediální nebo cool zóně.To je ,podle mne,důvod,proč se v pěstírnách používají vysoké koncentrace hnojiv bez negativních následků.
Díky za názor,nevím,jak to je,snažím se to zjistit ze všech sil,považuji to za naprosto zásadní problém...

Karlosi,to,že nevíme co se tam děje je naprosto přesné,to podepíšu.
Jenže já to vidím tak,že použiji přírodní substráty "právě proto,že nevím,co se v těch substrátech děje"
Myslím,že se to ani nikdy úplně nedovíme,takže nejsme schopni je plnohodnotně nahradit.Tohle jako argument neberu...

KARLOS"...použitím bukového listí klesá trvanlivost substrátu..."
Nesvědčí to o tom,že je to krok správným směrem?Že rozkládající se listí prostě orchidejím "chutná"...
Pokud pro mne bude primární trvanlivost substrátu-pak tam asi fakt listí nedám...
Může se ale stát,že substrát bude "hutnět"-pak jsou tady k dispozici inertní přírodní materiály-třeba kokočipsy.Listí do substrátu budu přidávat jako výživu
Je to špatně...

Uvedu jeden příklad proč hydroponii ne. Samozřejmě řada rostlin se tak již pěstuje. V letech odhadl bych 1965 začal
pěstovat Paphiopedila pan Gerhard Bomba z Německa zajímavým způsobem a něco o tom publikoval v Die Orchideen .
Začal používat čistý polystyren. Takové proužky nazýval to čipsy. Psal a dokládal jak to famozně roste. Byla to de fakto hydropinie, nic co by tam tlelo. Po pár letech od toho naprosto upustil. Sem tam jsem pátral proč ale ověřenou zprávu nemám. Jen jsem slyšel, že po čase rostliny vykazovaly růstové deformace. Hydroponii zkouší stále někde v austrálii
ale už se o to nezajímám. Zásada je technické vybavení. Musí docházet k systému příliv - odliv. Jak často, je důležitý faktor stejně jak složení roztoků a speciálních příměsí (huminových kyselin atd.) Součástí každé firmy která takto pěstuje je chem. laboratoř.

před časem jsem sehnala k vylahvování pafíky. namíchala jsem jim hodně jemnou směs drobounké kůry, rašeliníku, perlitu, kokosového vlákna. Po nějaké době mi virens poslal článek s fotkou, jak pěstují semenáče asiaté. Byla to nějaké hrozná zemina, jak sebraná u cesty. To jsem tedy valila oči. V loni v létě jsem si na tento článek vzpomněla, když jsem semenáčky pomalu nestíhala zalévat, spousta toho proteklo, aniž by se substrát pořádně nasákl. Když jsem namáčela, zase vyplavávaly semenáčky ze substrátu. Tak jsem našla zeminu na vysévání, co zbyla od jara a hezky jsem sadbové květináče tím zasypala. Semenáčkům se daří, krásně prokořenily a vůbec jim to nevadí, ba naopak. A letos i při těch vedrech jsem se zaléváním problém neměla. Pro upřesnění, jsou to Paph.niveum a ang-thong.