cheron díky ! Jak dopadl loňský výsev, povedlo se, nebo mám sprašovat znova?
T.

Podarilo ... Ďakujem
Trvalo však dosť dlho, než semená začali klíčiť - už som si myslel, že z nich nič nebude, ale nakoniec predsa len vyklíčili ...
Vysieval som len nepatrnú časť semien (zbytok mám v chladničke). Takto vyzerajú k dnešnému dňu - stále dosť malé. Nechávam ich ešte povyrásť, pretože mám strach pikírovať takéto drobotiny (priemer krabičky 6 cm).

A čo Vy - S. pusilla vyklíčila ??

Sel jsem to teprve nedávno, vloni jsem to už nestihl. Tak uvidíme. Našel jsem doma taky zapomenutá semena od Mauro Peixota z roku 2018, těm moc šancí nedávám, ale pro jistotu jsem je zkusil vyset taky. Je mezi nimi i S. muscicola, tak pokud něco vyleze, podělím se .
T.

Nejmodřejší z modrých, Lapeirousia azurea, mě letos zase potěšila. Chtěl jsem ji sprašovat, ale hned vedle kvete podobná, jen světlejší L. corymbosa a dnes ve skleníku létala obrovská drvodělka a navštěvovala všechny květy, tak z toho nic nebude - bastardy se mi pěstovat nechce. Lapeirousie se u mne vegetativně skoro nemnoží, tak se příští rok budu muset o semena pokusit...
Potom jeden botanický tulipán - Tulipa clusiana. Kromě téhle bílé formy mám ještě žlutou, ale ta letos nekvete.
T.

Lapeirousia - krásna farba ! Tulipán tiež pekný.

Vzpomínka na loňské léto (opět ), i když to vypadá, že by se to mohlo opakovat... Povedlo se mi vloni sehnat hlízku tropického botanického leknínu Nymphaea micrantha, který má proti svým příbuzným dvě pro mne důležité výhody: za prvé je to druhý nejmenší z celkově dost obrovských kytek (menší už je jen N. caerulea a na tu jsem zatím nenarazil) a za druhé velmi ochotně dělá v místě inzerce řapíku do listové čepele dceřinou rostlinu (jiné tropické druhy to nedělají a pokud ano, tak to jsou vždycky kříženci s N. micrantha).

Tyhle lekníny nemají rády teploty pod 20 stupňů, tak jsem hlízku nasázel do plastového umyvadla (nádoby širší než vyšší jsou vhodnější než klasické vysoké květináče) a dal jsem to celé do cca stolitrové keramické nádrže, co mám v teplém skleníku. Výsadba proběhla 17. 5. a 9. 7., tedy za necelé dva měsíce, se objevil první květ, přiložený dole. Barva mne nadchla, v akvaristikách běžně prodávané hybridy, označené jako 'Tiger Lotus', kvetou dost nudným bílým květem. Zpočátku se objevil vždycky jeden květ tak každých pět dní, ale po přihnojení tabletami lesáckého hnojiva (tropické lekníny jsou velcí žrouti) byl každý den otevřený aspoň jeden květ, častěji více, a to až do půlky října.

Hlízky na listech se taky začaly postupně tvořit. Zpočátku se mi nedařilo zakořeňování, ale pak jsem našel způsob, který u mne funguje: do litrového kbelíku od jogurtu dám na dno půl tablety hnojiva, vyplním celý kyblík zeminou a vsadím dceřinou rostlinu; k uchu kbelíku přivážu prázdnou půldruhalitrovou PETku a celé to dám do sudu na zálivkou vodu. Tak nevadí postupné odebírání vody při zalévání - vzhledem k plováku je vrchol leknínu pořád tak pětadvacet centimetrů pod hladinou, což je akorát. Na kytkách takto sázených začátkem srpna se v září objevily první květy...

Přezimování těchhle tropických leknínů mi dosud nešlo, hlízy pravidelně shnily (to byly ale ty 'Tiger Lotus'). N. micrantha mi ale přezimoval dobře - vydrželo poměrně dost dceřiných kytek v sudech (první už má poupě ) a taky jsem udržel původní kytku. Vloni na podzim jsem našel článek od floridského pěstitele Craiga Presnella, který přezimuje tak, že na podzim přestane doplňovat vodu v rybníčcích. Když hladina po několika týdnech poklesne pod úroveň vrcholů rostlin v nádobách, přestanou dělat listy a investují energii do tvorby zemních hlízek u staré původní hlízy. Někdy v prosinci vytáhne kytku z květníku, sklidí postranní hlízy a původní hlízu vyhodí. Vzniklé nové hlízky uskladní v plastovém síťce (něco jako pytlík na cibuli nebo brambory), zavěsí někde při pokojové teplotě a zhruba jednou za týden celou síťku na okamžik ponoří do vody a zase pověsí. Vychází z toho, že hlízy tropických leknínů jsou orgány umožňující přežití období sucha, které běžně v domovinách nastává. Zkusil jsem to se svou původní hlízou - nechal jsem klesat hladinu, skutečně přestaly růst nové listy, na starých se vytvořily celkem velké hlízy, které jsem dnes při čištění nádrže sklidil. Zatím jsem nevyhrabal původní hlízu, která momentálně začíná rašit, takže nevím, jestli jsou kolem ní taky nové hlízky, ale to brzo zjistím. Každopádně si trochu neskromně myslím, že už by se tenhle leknín mohl stát trvalou součástí mé sbírky a ne jako dřív, kdy jsem každé jaro kupoval novou hlízku 'Tiger Lotus'.

Nakonec musím ještě poznamenat, že nevím s určitostí, jestli jde o čistou N. micrantha, i když tomu vše odpovídá - velikost a barva květu, zbarvení listu, tvorba hlízek na listech. Tak snad .

T.

Tak už klíčí .
T.

Povedlo se, už 23. března vykvetl první letošní květ na modré Nymphaea micrantha (snad). Neměl jsem čas dát to dřív, tak aspoň teď, po čtrnácti dnech. Vlevo nahoře a vpravo dole pod květem taktéž ve skleníku úspěšně přezimující Limnobium laevigatum, které mi v akváriu doma nikdy nevydrželo... A pozorné oko zaznamená i Ceratophyllum demersum, ale to je spíš plevel, ten vydrží všechno .
T.

A teď něco z volné přírody. Začátkem týdne jsem byl pracovně v Mikulově a našel jsem si chvilku na Tanzberg čili Svatý kopeček. Vůbec jsem netušil, že tam v tuhle dobu kvetou kosatce nízké (Iris pumila), zjistil jsem to dole pod kopcem na tabuli u startu naučné stezky. Vyběhl jsem nahoru a začal hledat, za zábradlím dole pod kaplí sv. Šebestiána jsem zahlédl krásný modrý kus, na focení daleko. Ale pod zvonicí na jihovýchodním svahu jich jsou tisíce, tak jedna ochutnávka té neuvěřitelné variability (blbá fotka, vím) - barva květů jde od žluté přes různé narůžovělé, fialové a světle modré odstíny až k temně modrým květům. A dvě z mnoha forem. Každá kytka je originál, nenajdete dvě stejné... Bezva zážitek. A koncem dubna by měl rozkvést ještě kosatec písečný (Iris arenaria), ten je trochu vyšší a pouze žlutý.
T.

Edit: ještě fotka hadího mordu rakouského, taky tam roste...

Teda. Díky Tommy. Luxus.