Vánoční hvězda vypadá hezky i když nekvete. Doufám, že ji zase na podzim neuliji. Sarracenia leucophylla- nové konvice už pěkně narostly, tak snad nějaký ten hmyz pochytají. Nyní mi kvete také palma Chamaerops humilis a začíná roskvétat Australský Callistemon. České jméno má štětkovec. Moc libozvučné není ale vystihuje tvar květenství. Tento druh se dá pěstovat i jako bonsai.

Občas mám pocit , že by Vám vykvetly i hrábě ,ta vánoční hvězda je nádherná ...

No něco občas na kompostu také končí

Na Sprekelia formosissima (Jakubská lilie) od města Atarjea z Mex. se začínají klubat poupata. U původní cibule se asi 3 roky dělaly oddělky a nic se nedělo. Jeden se již loni jakoby oddálil a zesílil a tak jsem čekal že vykvete- nevykvetl. Letos v březnu jsem rostlinu přesadil, ale jelikož měla funkční kořeny tak jsem ji nerozdělil ale nechal bal nepoškozený. Před nedávnem stará cibule začala tlačit květ ale listy nikoli a ta mladá se ještě více oddálila a tlačila pouze listí. Tak nějak jsem byl zklamaný že květ bude zase jenom jeden. Nyní již ale konečně i ta oddělená začala strkat poupě. Trvá to 4-5 let než se oddělek osamostatní a dospěje.

Poprvé kvetoucí Paulownia tomentosa. Je to něco kouzelného.

Záruba, Míra, tak tyto rostliny vidím prvně, ale líbí se

Paulownia je velký strom vysoký až 20 metrů s rozložitou korunou okolo 6-7 metrů. Na květ nasazuje na podzim. Kvete bezlistý a po odkvětu se olistí listem o velikosti cca 25cm. Pokoud je malá, tak listy má obrovské až 50cm. U nás je nutné na zimu ji zakrývat proti mrazu a to do výšky, kdy se počítá s rozvětvením. Po vyzrání dřeva cca po třech letech se již krýt nemusí. Výška se může ovlivnit tím, jak vysoko ji nechám větvit vylamováním nových výhonů. Kvete ale jen jako strom. Lze ji pěstovat jako keř jen pro krásný obrovský list. Tehdy se nemusí chránit, protože obrazí znovu od spodu ale proto nikdy nedosáhne květuschopné dospělosti. Já ji pustil do pěti metrů. Starší silně rozvětvené stromy jsou po rozkvětu nádherné modré koule. Kvete déle, protože květy rozvíjí postupně a má velký přínos pro včelaře, protože květy jsou silně medonosné a ovlivňují i chuť medu, která je prý vynikající.

Před třemi roky jsme ji vysadili do Rychnova nad Kněžnou do nového parčíku naproti Policii. Loni kvetla troch ale letos již mnohem více. Další čerstvě vysazené stromy jsou před zámkem v Rychnově nad Kněžnou,další jsou na nádvoří zámku v Častolovicích. Před mnoha lety jsem ji viděl v parku u zámku Opočno u letohrádku. Nevím,jestli tam ještě roste. Je to císařský strom a v domovině její dřevo používají pro výrobu luxusního nábytku. U nás se doporučuje jako rychlerostoucí dřevina na výrobu dřevní štěpky a následné pálení. To je doslova barbarství. Ale když se nad tím člověk zamyslí,jakou asi má výhřevnost rychle narostlá dřevní hmota. Asi moc velkou ne. Naštěstí se to moc nechytlo. Snaha některých jedinců vytáhnout peníze z kapes neznalých lidí. Jinak je to nádherný strom,hlavně,když kvete,jak psal Míra. Psal jsem jen o těch,o kterých vím. Věřím,že v republice jich bude mnohem více.

Vím, že budu litovat toho, co teď dělám, a dopředu se vám, pánové, omlouvám, ale nedá mi to. Pavlovnie je mezi botaniky považována za invazní druh s potenciálem šíření podobným jako u křídlatek nebo bolševníku, na rozdíl od druhého zmíněného aspoň nedělá "yperit". Její vysazování by se nemělo podporovat, ale odborníci jsou skeptičtí a mnozí se domnívají, že lavina už asi nepůjde zastavit. Víc k problematice viz časopis Vesmír pár let zpátky, myslím, že o ní psal Jiří Sádlo.

T.

Nevím, proč byste litoval. Jde o docela u nás málo známou rostlinu. Co se týká invazivosti, tak si myslím, že je to nesmysl, protože v každém semeníku jsou tisíce semen a z celého stromu defakto miliardy. I na našem území jsou již obrovské stromy ale zatím není znám jediný případ (co jsem k tomu vyhledával) že by kdekoliv vyrostla dospělá rostlina ze semene. Ano, do podzimu z některých semen vyklíčí ale první mrazíky ji stoprocentně zabijí. Proto, když ji někdo chce, musí ji první roky do vyzrání dřeva krýt. A tohle hovoří také pro: V podmínkách ČR se taxon běžně volně v krajině nešíří, nepatří k invazním druhům, i když jsou známy případy přirozeného zmlazení např. v Brně. Autor - doc. Ing. Luboš Úradníček, CSc.
Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Co takhle japonské topoly? Největší bouda na lidi. Ty zde přežívají zcela běžně a jsou schopny se zde bez problémů množit. Přitom jsou údajně rychle rostoucí ale naše olše na vlhčím podloží dokáže oproti nim přímo divy. Co se týká dřeva Paulownií existuje mnoho druhů a dnes již kříženců. Některé jsou pěstovány pro štěpku jako např. Paulovnia biomas, ale vesměs se pěstují pro dřevo konstrukční pro velkou pevnost, jiné druhy pro nábytkářský průmysl a další dokonce pro výrobu hudebních nástrojů. Dřevo je velice světlé, ralatyvně lehké a také velice drahé. Je zajímavé, že po skácení může být téměř hned použito na topení, protože obsahuje pouze 11-12% vlhkosti což je jako naše dřevo ale ze sušky. Díky konstrukci svých buněk a vláknité struktuře odmítá vodu.Vysoká pevnost v poměru k hmotnosti. Dřevo má dobré tepelněizolační vlastnosti,je bakteriálně rezistentní. Bod vzplanutí dřeva Paulovnie se uvádí 425 °C, což je téměř dvojnásobek
zápalné hodnoty běžného dřeva. Paulovnie byla prohlášena jako vynikající strom pro sekvestraci uhlíku, díky rychlému růstu a tomu, že se jedná o C4 rostlinu (Hall, 2008). TGG (2011b) uvádí, že vysokoúčinná fotosyntéza vede k účinné fixaci uhlíku, zejména za příznivých světelných a teplotních podmínek. Jako příznivé teplotní podmínky uvádí Kubásek (2012) teplotu 25 °C a více. Existuje mnoho tvrzení z komerčních zdrojů, že paulovnie může vázat více uhlíku než jakýkoli jiný druh stromu (World tree, 2016; Willow Rivers Wealth, 2016).
Woods (2008) však uvedl, že neexistuje zdroj s přesnými specifikacemi, ale že byly zaznamenány odhady do výše 1 235 tun CO2/rok. Navíc bylo zjištěno, že kořenový systém absorbuje dusičnany, těžké kovy a další kontaminující látky (Woods, 2008). I toto by mohlo být
přínosným vedlejším efektem výsadby Paulownií. V Polsku, na Slovensku, v Rumunsku se již Paulownie pěstuje na velkých plantážích. U nás je to již 3 roky v jednání ale prozatím nic. Paulownie je v našich podmínkách zralá ke kácení cca za 12 až 13 let kdy je průměr kmene cca 35cm. (ověřeno) Když jsem ji začínal pěstovat, zakoupil jsem si semena a od semene do výšky 6 metrů a průměru kmínku 6-7cm to stihla za 2 roky.
Já jí hodně fandím a pokud jsem prohlížel i nové studie, tak se začíná i u nás uvažovat o výsadbě do lesních porostů ale již kříženců, kteří jsou mrazuvzdornější nikoliv však co semenáče vzešlé ze semen v místě.