Dovolím si to nějak shrnout: nelze srovnávat pěstování v bytě, skleníku a vitríně, a i rady k napodobování přírodních podmínek jsou zcestné. Rostliny sice v přírodě nikdo nepřesazuje, ale nejjemnější podíly substrátu se vymývají deštěm a mnohdy rostou Paphiopedila na minerálním podkladu, který nehnije. Navíc se substrát stále doplňuje nerozloženým, např. z opadu listů. Dodržování teplot z lokalit je v bytě nesmysl. Kdybych pěstoval P. sanderianum či D. spectabile při tak vysokých teplotách jako v přírodě, zhynulo by na nízkou vzdušnou vlhkost. Pokud bychom rostliny hnojili v místnosti tak, jak uvádějí zkušení (skleníkoví) pěstitelé a dopřávali jim jinak vhodné kratší sucho, rostlinám se při vyschnutí spálí kořeny- hniloba je až důsledek mtvých nebo poškozených kořenů. Substrát, kořeny i vyloučené soli jsou do jisté míry hygroskopické a proto nemůže ve skleníku s vysokou vzdušnou vlhkostí dojít k takovému vyschnutí jako v bytě. Také stínění je u mnoha druhů v rozporu s přírodními podmínkami. V přírodě jsou rostliny ochlazovány větrem a tedy se listy nemohou přehřát. I zde je u mnoha světlomilných druhů lepší nižší teplota oproti přírodě, nežli stínění. Podotýkám, že se toto týká hlavně temperovaných a teplomilných orchidejí.

to Paphio- díky za názor.
Jinak-teplomilná paphiopedila pěstuji v místnosti,kde jsou teplota a RV totožné s tropickými (interiérový bazén).

Ještě jiný příklad- pokud budeme pěstovat katleje při teplotách odpovídajících lokalitě a nesvítit, rostlinám se povede špatně. Prostě pokud bychom chtěli napodobovat přírodní podmínky, musíme je napodobit všechny- a pro to má málokdo podmínky.

to Paphio-s tím souhlasím,ale nic jiného od začátku netvrdím...
Pro mne je zásadní,že mohu použít RO vodu,jinak bych se do toho vůbec nepouštěl.

Když jsem teď Martě komentoval krmení kosů v zimě napadlo mne,jaký je rozdíl v tom,jestli na přírodu pohlížíme lidským hlediskem,nebo hlediskem přírodním...
Vždycky jsem byl trochu nervózní,když moje děti sbíraly s paní učitelkou na podzim žaludy a kaštany,aby je mohli v zimě nasypat zvířatům do krmelce.
Je to jinak,klky ve střevech se v zimě u těchto zvířat razantně resorbují (podobně jako metabolismus orchidejí v růstové pauze...),
takže nejsou schopné vstřebat více živin,než je záchovná dávka- např.seno ze starých trav,nic víc.
Překrmení srn a vysoké zvěře v zimě znamená jejich smrt-dojde k těžké a nedekompenzovatelné acidóze.. Vždycky to postihne ty největší a nejsilnější kusy...
Tahle zvěř potřebuje žaludy,kukuřici a kaštany na podzim,aby si vytvořila zásoby,a ty jim paní učitelka s dětmi sebere...

Vééélmi poučné. Je to asi jako s pouštěním kapra na Vánoce.

Rád bych ještě vysvětlil Radkovi a bersekrovi,jak jsem to myslel s velrybami,do vlákna o bulbech to už dávat nechci...

I mně je,přirozeně,líto,když k něčemu takovému dojde.Ale to je moje,lidské hledisko,a tím se v přírodě nic řídit nemůže.
Pokud totiž předpokládám,že:

A....v přírodě se nic neděje samúčelně,každý děj má svůj význam,i když jej nedokážeme pochopit.

B...příroda nezná pojem "ZNIČIT".Život se v jednom cyklu střídá se smrtí,jedinec,který uhyne se znovu stává součástí jiných jedinců.

Ten příklad s lososy je zjevný.Ryby putují proti proudu řek,a po vytření vysílením hynou.Stanou se potravou predátorů,ale drtivá většina se ve vodě rozkládá,vzniká bioplankton,zooplankton,korýši.A poté,co se vykulí z jiker plůdek,najde plně prostřený stůl díky tělům svých rodičů.Já si myslím,že v případě velryb je to podobné,ale to není až tak důležité.
Důležité je to,že to má nějaký smysl.

Lidské hledisko je ošemetná věc.Uvedu příklad:

Jako kameraman a režisér připravím dokument o samici geparda,která se snaží uživit svá mláďata.Polovinu kořisti ji seberou lvi a hyeny,má velký problém ,aby její koťata-hebounká,milounká- zůstala na živu.
Vydám se s ní s kamerou na lov,na kraji buše bude čekat v křoví na neopatrnou gazelu,která se pase nedaleko.A pak vyrazí k útoku.Budete jí držet palce,aby ji ulovila a kořist koťatům konečně přinesla.

Jiný dokument.
Tentokrát o gazele,krásné a elegantní,s velkýma smutnýma očima,která se pase a nic zlého netuší.Ale najedu kamerou na křoví- a v něm číhá krvežíznivý gepard.Zatrne vám,a v duchu se modlíte,aby ho gazela zblikla zavčas a zachránila si tu svou nádhernou kůži.
Když budu dobrý režisér a kameraman,budu si s vašimi emocemi dělat,co se mi zlíbí.

Ale příroda má jenom jeden scénář.Buďto je gazela opatrná a zdravá a zachrání si krk,nebo je s ní konec.Se samicí geparda je to stejné.Buďto je dostatečné rychlá a hbitá,nebo vymře po přeslici i po meči.Žádné lidské hledisko v tom roli nehraje,naštěstí.
Takhle vnímám přírodu já,s velikým respektem a pokorou-tak,jak o tom píše Zdena.Naše znalosti jsou jenom zlomek pravdy a naše zásahy do přírody a její "vylepšování" jsou tristní.Nikomu neberu,aby to viděl jinak...

Ještě pár slov k tomu,co píše Karlos:
"Věřím že Vy výsledky s chovem máte, ale to co tu píšete ve mě tu představu vyvolává"

Karlosi,abyste mohl chovat stovky zvířat,potřebujete je také uživit.
Naše "botanická zahrada " obnáší 1500 ha horských polí, luk a pastvin.Už patnáct let pracujeme v bio režimu,tj. nepoužíváme ŽÁDNÉ chemické prostředky ani na hnojení porostů,ani na krmení zvířat.Hnojíme VÝHRADNĚ hnojem,kravským,ovčím a koňským.Jestli někdo napíše,že chemie je vlastně totéž,jako přírodní hnůj,myslím si o tom pochopitelně své.Zvířata se pohybují celoročně venku v kompletních stádech,kde jsou dohromady celé rodiny,včetně mláďat a plemeníků.Jenom na zimu se stahují na zimoviště,ale i zde jsou venku,stáje nepoužívají ani v největších mrazech,a že u nás umí mrznout...
Naše přírustky u telat dosáhly letos v průměru téměř 1,5 kg ž.v. denně,aniž bychom je jakkoliv přikrmovali.
Pila jenom mateřské mléko a pásla se .Jsou zdravá,nevakcinovaná,přesto se u nich bateriózy a virózy nevyskytují,s vyjímkou velmi sporadických případů.Jako veterinář bych se na své farmě neuživil.

Takže tak,jako na horách pěstujeme a chováme,tak si také představuji své pěstování orchidejí.
Když to nepůjde,dobrá.Ale musím to nejprve zkusit,ne měnit názor jenom proto,že se to někomu nelíbí.

Marťane, nejak jsem si nevšiml, že by Vás někdo k něčemu nutil natož abyste změnil názor. Myslím, že Vám tady pěstitelé, kteří mají poněkud větší zkušenosti než Vy naznačují úskalí, která Váš experiment má. Nikdo Vám to nebere. Konec konců jsou to Vaše rostliny a pokud je zničíte je to zase jen a jen Vaše věc. To, co píšete o Vaší farmě je naprostá pravda leč pěstujete zvířata, ktera jsou z našich podmínek a příroda bez Vašeho zásahu jim vše dává sama v plné míře a v míře, která jim vyhovuje. Ale orchideje pocházejí z poněkud jiných podmínek a Vy ať se budete snažit sebevíc otrocky napodobovat přírodu, tak to nikdy prostě nebudou stejné podmínky jako v té přírodě tak, jak to píše Tommy. Navíc kupujete literaturu, kterou studujete, což je chválihodné ale obráceně poskytujete "rady", které jste vyčetl a přitom jste nic prozatím neodzkoušel což jaksi hodnotu této rady ponižuje. To, co psal Karlos o používání rašeliníku je naprostá pravda. protože již za první republiky se Sphagnum používalo a hlavně u rodu Stanhopea, kde se používá právě k výstelce košíků aby nepropadával substrát. Rašeliník je dobrá věc ale substráty s ním mají velice krátkou životnost a proto je potřeba si rozmyslet kam ho použít, protože mnohé z orchidejí a konkrétně Bulba nemají rády časté přesazování a dělení. V každém případě si jděte svou cestou, protože pokus úspěch omyl je nejlepší cesta a hlavně neůspěchy si budete hodně pamatovat a dají Vám pro pěstování daleko více než úspěch. Jen je škoda, že nejste ochoten naslouchat těm, kteří se z těmi neůspěchy již setkali, protože jste si mohl ušetřit mnohá sklamání a zachránit možná i pár rostlin. Rozhodl jste se tvrdohlavě jít od píky tak to zkuste. Myslím, že nakonec dojdete na podobné výsledky a řešení jako mnozí z nás déle pěstujících. Člověk se učí celý život a příroda je dobrý učitel. Ale život nosí takové situace, že to, co Vás naučí učitel nelze ale brát za axiom ale jen jako pomoc k tomu situace zvládat a ty ionformace učitele přizpůsobovat doplňovat a rozšiřovat. Jedině tak se rozšiřují lidské obzory ne jen knihami ale hlavně zkušenostmi.

to Míra,
víte,já se vůbec radám nebráním,ale snažím se ověřit si informace z různých zdrojů.A setkávám se s diametrálně odlišnými názory na stejný problém.
Když jsem u Luda v únoru na výstavě kupoval orchideje- a bylo jich dost-doporučila mi Věrka zkušeného pěstitele,který mi s tím poradí.Na dotaz,jestli mohu přidat k delenati vápenec mi řekl,že samozřejmě,že ho mají rády všechny střevičníky.Když jsem si chtěl koupit malinkou rostlinu leucochilum,prohlásil-proč ne,na tom kompostu přece něco skončit musí (neskončilo,rosou mu listy a daří se mu dobře).
A když jsem si přikupoval k orchidejím bromelie,prohlásil že se to k sobě nehodí,že potřebují jiné podmínky (dodnes mi spokojeně rostou a kvetou dohromady v hot zóně).
Proto se snažím zjišťovat,jak to s jednotlivými druhy je i ze zahraniční literatury,proto nebudu slepě poslouchat každého,kdo to pěstuje "dlouho",protože to ještě neznamená,že dobře.
Na druhé straně jsem se od zkušených pěstitelů na tomto fóru dozvěděl spoustu užitečných rad,a jsem jim za to vděčný.