tommy píše:
A jak to, že mezek (hřebec (64 ch.) x oslice (62 ch.)) je neplodný, zatímco mul (osel (62 ch.) x klisna (64 ch.)) je výjimečně plodný
? Tommy, skvělé nahlédnutí pod pokličku genetiky, díky
S těmi kříženci koní a oslů je to tak, že potomek samec, ať už je to mula nebo mezek, je neplodný vždy. Samice jsou neplodné většinou také, ale jak píšeš, mulice občas plodné jsou, ale i u klisny mezka už se našla výjimka. Co se týká toho, proč je u mul těch výjimek víz než u mezků, když přitom oba kříženci mají jednoho rodiče s 62 chromozomy a druhého s 64... našla jsem informaci, že šance na plodné otomstvo je tehy, když rodič s méně chromozomy je otec (tedy osel). Bohužel jsem nenašla vysvětlení proč, takže tuhle teorii potvrzuje jen praxe.
Zajímavá je dedičnost velikosti mezi dvěma kočkovitými - tygrem a lvem. Gen omezující velikost potomstva je totiž vázaný na pohlaví, u lvů ho předává samice a u tygrů samec.
To má za následek, že spojením tygřice a samce lva vznikají obrovští kříženci, kteří přerostou oba rodiče, protože gen omezující velikost chybí. Naopak spojením lvice a samce tygra vlivem spojení genů omezujícího velikost od obou rodičů je potomstvo mnohem menší. U obou těchto kříženců jsou také vždy samci neplodní a samice výjimečně ano, bohužel jsem se nedopátrala (zatím
) proč.Já vím, že toto se ani okrajově netýká orchidejí, ale chtěla jsem doplnit tommyho, a také co se týká genetiky orchidejí tak zatím nemám čím přispět
Tak třeba i moje doplnění pro někoho bude zajímavé.