to virens- překvapilo by mne,kdyby to dopadlo jinak...

Marťane, vlastně teď ani nevím jestli Ti rozumím Chceš dělat čistě přírodní substrát??? nebo jen v určité míře využít určitých pozitivních vlastností přírodních materiálů?
Osobně si myslím, že první možnost není vůbec vhodná. Zásadním a jediným důvodem je diametrální odlišnost přirozeného biotopu, který je v podstatě dlouhodobě co do vlastností vyvážený, stabilní a přirozeně se obnovující (regenerující), od květináčové kultury, do které imporutujeme útržek tohoto ekosytému a budeme po něm chtít, aby fungoval zcela stejně jako v přírodě. To co funguje v přírodě nemůže nikdy fungovat v květináči (lhostejno jestli je to na parapetu nebo ve skleníku). Za rok se totiž vlastnosti čistě organických komponent substrátu změní natolik, že prakticky není v lidských silách neustále upravovat pěstební podmínky dle aktuálního stavu substrátu. Substrátu v květináči zkrátka chybí ona schopnost regenerace. Chceme-li mít substrát stabilní kvality, musíme při jeho míchání použít takové složky, aby jeho stabilitu zajistily. Organické složky (a konkrétně bukové listí) jsou jistě pro růst rostlin přínosem, ale jeho poměrné zastoupení musí odpovídat požadavkům konkrétních rostlin pěstovaných v konkrétních podmínkách.
Hezký den
Pavel

Pavle - pokud se týče substrátu-souhlasím s tebou-v čase se bude měnit,stejně jako v přírodě.A to vadí...?
Jde přece primárně o výživu a welfare té orchideje,ne o substrát...!
Všiml jsem si,že rostliny dokáží v bytě doslova vyžrat půl květináče- no pochopitelně,vždyť narostly o metr...!Tak tam dosypu hlínu...
Proč by to mělo být u orchidejí jinak? V čem se liší jejich metabolismus?
Sežerou substrát-tak ho doplním (dělám to už po půl roce pěstování)Ve spoustě květináčů mi rostou spontánně mechy (houby,kapradiny a jiný potvory...)-tudíž tam dochází k přirozené obměně.
Podstata je,jestli je substrát k JÍDLU, anebo proto,aby vydržel,a já JÍDLO dodával hnojivem.
Ještě jinak.
Čtu u každého paphiopedila,že v přírodě roste v humusu z listí a mechu.
Současně s tvrzením,že příroda dělá všechno dobře vymyslím substrát,kde nic z toho není a dodávám živiny "komplexním hnojivem" ,aby mi substrát dlouho vydržel...
To mi hlava nebere...

No právě, že svým příspěvkem jsem chtěl říct, že tak to není V přírodě se substrát v čase nemění, zatímco v květináči jo. Říkám to tak proto, že se na substrát v přírodě dívám jako na vymakaný a živý systém. Pokud bych sledoval jeden konkrétní list tak ten, jak spadne ze stromu, postupně zetlí a vytvoří se živiny pro růst dalších rostlin, které je dokáží využít. Potud je proces analogický s květináčem. Určité množství listí vloženého do květináče se postupně rozpadne => vlastnosti substrátu se zásadním způsobem změní. Jenže v přírodě se na to musíme podívat z větší výšky. Tedy nikoliv na ten jeden list, ale na celý systém. Ten je z dlouhodobého pohledu neměnný. V přírodě každý rok na zem spadne přibližně stejné množství listí, které postupně zetlí. To se cyklicky neustále opakuje a tak na zemi leží stále přibližně stejná vrstva čerstvého listí a pod ním .... no to snad ani není potřeba popisovat, to zná každý, kdo občas zajde do lesa

No a já si právě myslím, že u orchidejí jde především o ten substrát a nikoliv o výživu Jak Paphio neustále opakuje: " Orchideje nejsou rajčata...".
Hezký den
Pavel

Pavle díky za názor...
Ale teď jiný problém-zalévání.
U většiny tropických střevičníků jsem se dočetl,že se válí po celé letní monzunové období ve vodě.Ty kolem rovníku dokonce skoro celý rok...
Tady se dozvídám,že je třeba střídat období sucha a zálivky-prostě naučit se nazalévat...
Nemám na mysli růstovou pauzu,tam je to pochopitelný...
A jsem v pasti-tyhle kytky v přírodě dostávají 3 metry deště ročně,hlavně v téhle době ,a já je mám sušit...
PROČ...!!!
Aby nehnily?
To řeší ventilace a open mix.
Je ještě nějaký jiný důvod

marťane,
jenže každý pěstuje orchideje pro jiný účel. Taková velkofirma na řez květů která má milion rostlin si nemůže dovolit obměňovat substrát každý rok. Sází na trvanlivost substrátu (klasika kokosové čipsy) Pak samozřejmě vyvine substrát
který tomu bude odpovídat . Složení substrátu se liší po celém světě a hlavně musí být levný, dostupný a tak se používají odpadní materiály který by jinak nenašly uplatnění. Nic speciálního to je víc zaležitost amatérů. Když budu muset přesadit ve skleníku 1000 rostlin tak mě z toho brzy hrábne. 5 rostlin na parapetu to je záležitost jedné krásné neděle když si zajedu do lesa nasbírám a považuji to za nejlepší prožitou neděli. Tady kolem Brna v posledních 20 letech mizejí poslední ostrůvky mechu (vykácení stromů, nebývalé sucho v posledních letech) Najít něco, začíná být problém v malém. Ve velkém to nepřichází v úvahu. Třeba arboretum pořádalo výlety studentů za substrátem a již před mnoha lety přešlo na klasický průmyslový substrát.

virensi,tohle naprosto chápu.Ale já jich mám pár, sázení si užívám,a hlavně přemýším o podstatě toho pěstování.A navíc-v Jeseníkách je mech a bukový listí naprosto netknutá veličina...

Žádné střevíčníky se neválí ve vodě. Pokud těch několik druhů neroste přímo epifyticky, tak většina ostatních roste na místech, kde se voda příliš dlouho nezdrží, většinou na skalním mnohdy svislém podloží. Navíc kořeny často rostou pouze na povrchu substrátu, takže brzy oschnou. A také je tam pořádný "luft".

Radku,asi jsem použil příliš silný výraz-tak tedy přesněji:"trvale promokřený substrát,vlhkost téměř absolutní"
Představa,že je tam 3-3,6 m srážek ročně mluví za vše.A s tím luftem souhlas,ale to přece umíme...

Vzdušná ano, o substrátu bych pochyboval, pokud vůbec v nějakém rostou.
Dnes tu byla řeč o venustum a fairieanum. Přidal bych k nim třeba ještě adductum, randsii, wentworthianum, zieckianum...Když ti tyhle kytky bez problémů porostou, tak hluboce smeknu .