U nás v lese jsou také srnky, ale bojí se a tak je vidím jen brzy ráno, když jdu do práce. To si troufnou až k silnici.

My tu máme daňky. Myslím, že to jsou ti evropští (nejsou tak skvrnití, jako ti skvrnití) Utekli jim nejspíš z obory, tak je nechali, ať si dělají, co chtějí. To jsou ale kusy. To překrásné paroží. Bohužel ráno na rušné křižovatce u rychlostní silnice takto velký samec není zrovna příjemný soupeř. Jsem rád, že je ale nepochytali, protože je to taková nádhera. Bohužel jsem si všiml, že neuvěřitelně ubylo zajíců. Za posledních pár let jich potkáváme míň a míň. Srnek je ale stále docela dost. Nebo alespoň u nás...

Tak to mi tu máme hlavně divočáky, když jdu ráno se psem na procházku, tak trnu hrůzou, kdy se s nima potkám. Loni přes zimu tak zdevastovali fotbalistům hřiště, že ho dávali až do června dohromady, nakonec to museli celé oplotit.

Tohle není nedělní pohoda, to Šťastný navrátilec. Tedy nevím, jak to vnímá on, ale aspoň nebude hlady. Je to už zkušený útěkář, tentokrát na mě vyzrál a schoval se jinam, než obvykle. Hledala jsem ho týden. Kámoška, se kterou zdrhnul, zvolila obvyklou myčku a byla ulovena během 24 hodin.

teda to je nádhera brácha choval užovky červený...taky potvory útěkářský jednou je hledal měsíc a oni si potvory lebedily schovaný za kazetama

No, po posledním útěku jsem začala zamykat terárium. Do té doby jsem nevěřila, že by dokázaly odstrkat ta skleněná posuvná dvířka. Nedá mi, abych se nezmínila o vůbec prvním útěku, který spáchala Hadička (tehdy umístěná pouze v akváriu) ještě u manžela v práci (velká budova, hodně lidí...hadi byli dárek, tak tam vyčkávali na Vánoce - nakonec přišli už synovi k narozeninám). Když už jsme ji téměř odepsali, jukla po třech nedělích na paní uklízečku. Ta ztropila poplach, byla povolána odchytová služba (která samozřejmě nic nenašla), manžel šel na kobereček, všechno hlásili v podnikovém rozhlase ("Komu se ztratil had ..." , "Had už se našel"). Podruhé vykoukla u paní doktorky, která naštěstí už byla zlehka proškolena, nepanikařila a manžela zavolala.

no bráchovi když poprvé utekli, tak vůbec nechápal kudy....měl rohový terárium s posuvnými skly....ty potvory se dokázali protáhnout mezi skly, když jsem viděla tu pidiskulinu, tak bych tomu nevěřila......od té doby už tam bylo daný těsnění

Gabčo, jsou naprosto nádherný. Ještě to jsou prckové, ale až vyrostou, tak to budou přímo výstavní kusy. Taky mám svého oblíbeného miláčka. Sice ho chovají v zologické zahradě ve Dvoře Královém, ale stejně si ho jednou pořídím, chca nechca.
A pak je tu vyloženě nedělní pohoda. Je to ve smyslu "mámo, hraj si taky se mnou"

Ten Tvůj favorit mi nápadně připomíná varana komodského. To si tedy dost troufáš. Ještě aby ti to Hanka schválila...
Ti nosorožci jsou ovšem dokonalí.