Letošní počasí způsobila sopka Honga Tonga v Pacifiku. Je pod mořem a vychrlila obrovské množství množství vody do stratosféry i nad ní. Koncentrace vodní páry se tam zvětšila o zhruba o 10 % . Protože jde o nejúčinnější skleníkový plyn, projevilo se to nejdřív na úbytku ledu v Antarktidě už před rokem a se zpožděním letos i u nás. Nejvýznamnější vědecký časopis Nature otiskl článek,ve kterém spočítal, že maximální teploty stoupnou o 1.5 stupně a že efekt vydrží několik let. Jak dopadne zima není jasné, letos má totiž začít tichomořská studená La Nina která má slabší a vlhčí vliv i v Evropě. Globální otepleni vlivem CO2 je nesmysl, v rámci 2-3 tisic let proběhlo několik cyklů oteplování i ochlazování a v této meziledové době byly teploty až o 3-4 stupně vyšší.
Zdroj: Tonga eruption increases chance of temporary surface temperature anomaly above 1.5 °C Nature Climate Change volume 13, pages 127–129 (2023)Cite this article

Na letošním létě mě děsí sucho, které samo není v rámci ČR všude hrozné, ale třeba tady na Valašsku je extrémní, samozřejmě až od léta, do té doby zde byly nějaké ty bouřky. Co je ale zajímavé, tak nízká vlhkost vzduchu. Byla různě suchá období, ale letos to je fakt extrém. Tady např. už od půlky srpna jsou některé stromy žluté. Letos byly i minimální noční poklesy. Krajina je zde očividně vyprahlá a když přijdou srážky, je to jen kratičká epizoda, která ovlhčí listy.
Smutné je, že tradiční zahradnický déšť je víc jak 10 let minulostí. Jako dítě jsem často nosíval deštník a propršely celé dny, ba dokonce i týdny. Nyní jsou ty srážky ve vegetační sezóně rychlé, mají povahu přívalového deště a nic moc nezasákne, nemluvě o chybějící vlhkosti z tajícího sněhu.
CO2 je možná přehnaně presentovaný strašák, ale nějakou měrou se jistě podílí. V TV jsem nedávno slyšel nějaké vědce, kteří tvrdili, že výkyvy v klimatu zde byly vždy, nicméně tyto naše "civilizační" jsou 10x rychlejší. Co mě mrzí je, že se nemluví o dalších vlivech, jako změny struktury krajiny, druhového složení lesů a podobně. Sopka možná lecos změnila, ale ten "průser" s počasím je tu přes deset let i déle. Klimaticky se to tu začíná blížit středomořskému podnebí. Bohužel, citrusy zde nejspíš pěstovat nebudeme.

Karlosi naprosto přesné. U nás je to 35 km od Pardubic to samé. Tady jsou švestky a ořešáky téměř bez listí, voda ve studních o 70cm níže a je obava, zda nedojde vůbec. Teprve včera tady dost zapršelo ale krásně to vsáklo. Tady je písek. Už naši předci věděli, že voda přitahuje vodu a největší rezervoár byly vždy lesy. Tam se tvořila pára, která natahovala mraky. Bohužel pařezy to neumějí a díky těžbě harvestory je paseka naprosto holá bez jakéhokoliv podrostu. Bohužel díky chamtivosti nových majitelů soukromých lesů jako jsou různá hrabata (asi od slova nahrabat si) jsou holiny čím dál větší a mnohde tomu dal na zadek Bursík a jeho zelení, když razil, že s kůrovcem si příroda poradí sama. V poslední době nejen, že neprší ale jsou velké vichřice, které vše ještě více vysuší a a nadělají v lesích další škody, protože pokud se otevře velká paseka, tak stromy, které byly dříve kryty těmi ostatními nemají takový kořenový základ a nejsou na rozdíl od těch okrajových zvyklé na takový nápor. No a co se týče CO2? Co dodat. Podívejte se na zajímavůstku sami.
https://www.pozitivnisvet.cz/pro-zastan ... u-povinne/

To není nárůst o 0,01 procenta, ale o 0,01 procentního bodu, a to při daných historických koncentracích znamená nárůst o 37 procent …
Tom

Co se lesů týká: nejmenší plošné zalesnění bylo koncem 18. století (tehdy bylo zalesnění zhruba o 28 % menší než dnes), od té doby plocha lesů s drobnými výkyvy setrvale stoupá. Problémem je zalesňování smrkem, který v nížinách nemá co dělat; špatně se vyrovnává se současnou změnou klimatu. To už je naštěstí dost často minulost a pomalu se zvyšuje zastoupení listnáčů, které sem (do nížin) patří víc - nebo patřily, možná, že současné vysoušení krajiny už původní bukojedlové porosty nedají. Takže možná spějeme k něčemu takovému, jako jsou šípákové doubravy a spíše lesostepní charakter krajiny, nevím.

Není mi jasné, jak by se dalo vyrovnat s kůrovcem bez kácení, kterému bránil Bursík a jeho zelení , když harvestorové holiny smrkových monokultur, vytvořené hrabajícími hrabaty , jsou nežádoucí... Bezzásahový režim se, pokud vím, uskutečňuje jen v národních parcích, přičemž všechny čtyři české zabírají celých 1 190 km čtverečných, což je 1,51 % celkové rozlohy ČR (ach, zase ta procenta ). Celková plocha lesů tvoří necelých 29 000 km čtverečných, tedy asi 37 % rozlohy státu. Bezzásahový režim v lesích NP tedy zřejmě jen těžko způsobil kůrovcovou kalamitu - ta je přičítána změnám klimatu a také velkému pohybu neasanovaného napadeného dříví po území republiky.

Pane Mandlíku, chápu, že vám osud krajiny leží na srdci, ale v tom vašem příspěvku si protiřečíte. A ten odkaz na změnu koncentrace oxidu uhličitého, který jste sem dal, bohužel usvědčuje z neznalosti popírače změny klimatu, který ho vytvořil. V tomhle kontextu vychází Bursík a jeho zelení, jak jste je elegantně nazval, ještě docela dobře. A to toho pána moc nemusím a mám radši takové lidi, jako byl Vavroušek, nebo je Moldan...

Tommy: Mě osobně by třeba zajímalo, proč se tříští mračna jdoucí směr Bílé Karpaty už někde od Vídně. Proč se to děje a co je toho příčinou. Jsou tak slabá, nebo je na cestě k nám do Vsetínských Vrchů a Javorníků tolik stoupavých proudů z přehřáté jihomoravské krajiny? Když to člověk sleduje na meteoradaru, tak dochází k přesvědčení, že je tam něco špatně. Co kdyby to třeba byla i Rakouská větrníková pole(farmy)? Bez důkazů jsou vše jen kecy no jo, jo.
On ten postoj popíračů glob. oteplení je taky jenom víra, nic jiného. Většina ekonomů samo razí popíračskou linku, protože omezování je vždy proti businessu. Ono by se ve skutečnosti hodně vyřešilo pouhým uskromněním, ale o to tu taky není zájem. Proč se mám omezit zrovna já, ať se uskromní oni.

Karlosi, neumím odpovědět... Mně se větrníky nelíbí, ale moc nevěřím, že by ten park, kde lopatka vrtule je v nejvyšším bodě 150 metrů nad zemí, dokázal ovlivnit chod oblačnosti, která se tvoří 5 tisíc, 10 tisíc metrů nad zemí. Já jsem zastáncem jádra, a snad to dopadne dobře a dostavíme Dukovany a Temelín. Stavěl bych všechny 4 reaktory najednou, ale to by se asi zvedl křik, protože by potom nebylo na dárečky pro nejmasivnější voličskou skupinu ... Takže to dopadne jako vždycky. A ano, všem by nám uskromnění se prospělo - když si představím, že v Etiopii jdou lidi 10 kilometrů pro jakoukoli vodu, a my tu splachujeme záchody vodou pitnou, tak se stydím. Zachytávám dešťovku, co to jde (mám pod zemí celkem 23 kubíků v nádržích) a jsem v tomhle ohledu soběstačný (už deset let jsem nezalíval zahradu vodou z kohoutku), ale do bytu to zavedené taky nemám...
T.