Hm, no nevím , je li to legální. Zatím nevím kdo by to povolil. Zrovna tak přírodní druhy Paphiopedilum. Stále platí staré podmínky i když se tyto rostliny běžně kupují v zahraničí bez problémů. Naši ochranáři jsou však jiného mínění. Bylo by dobré o tom diskutovat a zjistit současný stav.

Už několikrát jsem se chystal, že si příslušné zákony přečtu, ale nakonec na to zatím nedošlo. Takže pro začátek bych citoval server http://botany.cz/cs/cites/, kde se mimo jiné píše:

na jiném místě se pak píše:

Pro zajímavost dodám, že stejně jako je na tom zde diskutovaný Cyp. calceolus, je na tom též (mimo jiné) i Galanthus nivalis = Sněženka podsněžník, které každoročně vykvétají na tisících (možná desetitisících) skalek, zahrádek a předzahrádek po celé republice.
Hezký den
Pavel

No, vzhledem k tomu, že je mezinárodní úmluvou chráněná i Bletilla striata, tak si myslím, že by člověk nemohl bez patřičných povolení pěstovat nic. Také by mě zajímalo, jestli má takováto osvědčení i hobby market, kde se B. striata dá bez problémů koupit.

Kdysi jsem musel všechny pěstované střevíčníky zaevidovat na ministerstvu životního prostředí. Pak se od toho z nějakých mně neznámých důvodů upustilo a dnes to nikdo (asi) nevyžaduje.

Taky mám registrovanou asi dvacítku Paph. species. Vše ještě jako nákup ze zahraničí před vstupem do CITES . Na konferenci Interorchid 2001 byl příspěvek (Úmluva CITES a orchideje od Jan Kučera) kde kritéria pro držení nebyly tak přísné. Obchodování a množení rostlin se vůbec nepovoluje. Je to deset let staré a naskenuji to a dám to sem. Jen tak pro zajímavost. Kdo jste v nedávné době žádali o dovoz orchidejí tak se podle formuláře nic nezměnilo. Přijde li vám kontrola do bytu jste povinni doložit původ rostlin.

Rostliny objednané u pěstitelských firem jsou doložitelné, člověk má doklad ale co například nákup na výstavách? Jak to děláte Vy?

Příliš to nesleduji. Pokud ale platí ta rozšiřující část- na všechny botaniky, tak se dostávají mimo zákon nejen všichna květinářství, ale také asi polovina populace.

Přiznám se, že to zkrátka neřeším.
Paradoxem totiž je, že důkaz o nabytí CITESových rostlin by vlastně měl být uchováván na věky věků (tedy pokud žije dotyčná rostlina. Mířím tím konkrétně k už zmíněným sněženkám. Představte si, že si ji někde koupíte (poctivě a s patřičným dokladem) a vysadíte k domu na zahrádku. Pokud místo výsadby bude jen trochu rozumné bude se sněžence dařit a bude se dokonce i úspěšně pomalu množit. Jenže člověk tu není na věky, jednou odejde a tak v případě trvalé platnosti příslušného zákona, musí také Vaši potomci prokázat, kde se ta rostlina u nich na zahradě vlastně vzala.
Takže přijemný život v archivu dokladů
Hezký den
Pavel

Hm, ono to nebude tak složité - na sněženky se vztahuje výjimka - "§ 49 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 114/1992 Sb. stanoví, že ochrana podle tohoto zákona se na rostliny nevztahuje, pokud jsou pěstovány v kulturách získaných povoleným způsobem anebo pocházejí z dovozu a nejsou předmětem ochrany podle mezinárodních úmluv" - doslovná citace ze stránek MŽP. Takže prokazovat původ musí jen ten, kdo obchoduje s řezanými květy nebo cibulkami; a tady stačí zjednodušený doklad o nabytí z kultury od předchozího prodejce. Stejné je to třeba u plazů nebo obojživelníků - hroznýš Boa constrictor a krajta Morelia viridis, případně žáby čeledi Dendrobatidae jsou také v CITES, ale rozmnožují se v lidské péči tak dobře, že se automaticky všechna zvířata na trhu se zjednodušeným dokladem původu považují za legální.
Na druhou stranu výklad zákona ze strany ČIŽP bývá někdy tragický - viz Pavel Pavlíček a Turbinicarpus alonsoi...
T.

P.S. Opravil jsem gramatickou chbu ve svém příspěvku.

Těch různých akcí kterými se ochranáři chlubí najdete na jejich stránkách každý rok několik. Včetně té Turbinicarpus alonsoi...
Zjistíte jak jste bezmocní i tehdy když máte pravdu. Proto mne to zastrašilo a množení Paphiopedilum species jsem odložil na neurčito. Dnes kdy Paph. species je na každé výstavě v hojném počtu to ani nemá větší důvod. Jak se staví ochranáři k CITES je dobré si přečíst.