já mysel, že je nějaká porota a tak. že se dává jméno jenom nějakým porotou oceněným kytkám a ty se pak dostanou ven. a že třeba i tato křížení s brasavolama jsou nějaká normálně známá - jako např. binosa.
takže je možné, že tohle s brassavolou je něco, co by se dalo označit za "čokla, voříška"?

Petře, voříškem se přece obvykle nazývá kříženec neznámého původu. A myslím, že v tomto smyslu se to používá i tady.

pak by to znamenalo, že každé pojmenovatelné křížení je ok?

Každé registrované křížení nemusí být OK! Ale děje se spousta experimentálních křížení o kterých se neví jak dopadnou. Čeká se něco zajímavého co by pohnulo s kšeftama. Mnohdy se to podaří a nová zajímavá kytka je na světě. Když se to nepodaří tak se to hodí na kompost. Je na vlastníkovy křížení jestli se mu to líbí nebo ne. Takže buď to zahodí nebo si to nechá. A pokud je to v nabídce a lidé to kupují a líbí se jim to tak proč ne. Pokud je takové křížení úspěšné vybere se nejlepší rostlina(ny) a namnoží se klonově. To se obyčejně pak registruje. Stojí to peníze. Bez experimentálních křížení by se neobjevilo tolik zajímavých kytek. Stačí se podívat na rod Cattleja. Ještě před 30-50 lety lety nebylo tolik zajímavých kytek. Škoda, že jsem pro nedostatek místa vyhodil spoustu katalogů s nabídkami. Je v nich vidět velký pokrok. Nebo rody Odontoglossum a Oncidium křížené s Brassiemi a dalšími rody. Dnes to patří k nejobsáhlejším hybridním skvostům.

Myslím, že Virens má naprostou pravdu, stejná křížení probíhají v celé rostlinné, ale i živočišné říši a vždy chvíli trvá, než z toho vzejde něco naprosto skvostného - myslím, že třeba například u psů a koček jako zástupců živočišné říše je to víc než patrné. Jako příklad můžu uvést zlatého retrívra, který je křížencem 4 plemen a dnes je velmi oblíbený společníkem spousty rodin.

Trochu jsem doplnil album na rajčeti, tak kdo chce, může mrknout. Některé fotky sice nejsou úplně čerstvé, ale to snad neva http://orchidejky.rajce.idnes.cz/Orchideje_3/

Ještě doplním, že každý šlechtitel by měl mít při své práci i dostatek zodpovědnosti. Každému křížení by měl předcházet nějaký záměr, co se od něj očekává. To znamená zabývat se zákony dědičnosti, aby křížení nebyla nahodilá, ale promítly se do něj ty nejlepší vlastnosti rodičů. Další zásadou je používání pouze nejkvalitnějších rostlin a ne sprašovat, když zrovna něco kvete.

Jako se dnes obvykle děje.

Tak v tom případě se musím kát, protože moje první dvě (a doposud i poslední dvě) křížení byla přesně taková, tj. sprášil jsem to, co zrovna kvetlo. Ale na něčem se to člověk naučit musí, a když mu kvetou jen dvě kytky, tak co má chudák dělat (Tím se rozhodně nechci stavět za ty, co kříží velbloudy s ještěrkou a pak to draze prodávají).
Hezký den
Pavel

Tohle je něco jiného. To dělá člověk pro zábavu . Mám na mysli šlechtitele, kteří dávají rostliny do oběhu. Hlavně dříve se to stávalo. Teď je profesionální šlechtitelství na vysoké úrovni. Ale i amatér by se měl snažit v rámci svých možností vypěstovat kvalitní kytky.