Ahoj,

Jsem orchideovy zelenac, doma mam par kousku a po navsteve vystavy orchidei v botanicke zahrade v Praze - Troji mi to nedalo a zacal jsem se zajimat.

Velice me zaujalo generativni mnozeni in vitro. Mam zkusenosti se sterilni kultivaci hub, techniku bych mel mit vice mene zvladlou, specifika jsem peclive prozkoumal na webu. Opylil jsem dva vlastni phaly, ale trochu je mi lito, ze po cekani na semenik a kvet budu v podstate mit vice stejneho.

rad bych vetsi ruznorodost a zde tedy ma otazka -

nemate nekdo semeniky, popripade semena, ktera pro vlastni kultivaci nevyuzijete, nejake prebytky? Samozrejme druhu schudnych pro zacatecnika. Cenam v internetovych obchodech nerozumim, 80,- za sto semen? Je to v poradku?

Samozrejme jsem ochoten zaplatit, ale snadnost opyleni, tak jak procesu ted rozumim jaksi nekoresponduje s takovou nabidkou, unika mi neco?

Ohledne druhu, ktere by me zajimaly - zkusenejsi pestitel bude v teto zalezitosti soudit jisteji nez ja sam, to je mi jasne. Phaly jsou jistotka.

Jeste otazku na okraj; jedina vec v kultivaci na kterou jsem nenasel dost informaci je otazka osvetleni - jaka svitidla byste sami volili, kdybyste meli zrovna zacinat, s ohledem na cenu a narocnost instalace? Nejake dobre odkazy?

dekuji predem a uspesny zacatek vegetativni sezony vam vsem!

Semena se shání velice špatně. Naprosto nejjednodušší řešení, koupit pár kvetoucích Phal v obchodě a začít opylovat. Křížení je někdy obtížné a je dobré udělat maximálně 3 semeníky na rostlině. Můžete je za půl roku vysévat když jsou semeníky ještě zelené.
Výběr matečných rostlin si uděláte sám a nebudete pak zklamán co vám kdo prodal za blbá semena.

A neni to skoda?

Porad jeste v zalezitosti silne tapu, ale zda se mi, ze plodnost orchideje kazdemu pestiteli ktery se venuje in vitro propagaci zarucuje vyrazny prebytek semen.

Jistota vlastniho vyberu je pekna vec po nejake te dekade zkusenosti, verte mi, ze ja doufam spise v zacatecnicke stesti.

Nerad bych obtezoval zacatecnickymi dotazy, pokud vite o publikaci v cj nebo aj cilene na nadsence a ne vedce, rad se poucim sam, ale semena se preci daji sterilizovat, neni treba rozdavat jen cele zelene semeniky, takze pokud se vam napriklad podari zajimava hybridizace, u niz neni jiste, zda bude co k cemu, neni logicke rozdelit semena na davky odpovidajici jedne lahvi a podelit se? Preci si tim nezadelate cely sklenik... Na forech se opevuje klicivost 80, 90% a jak udrzet podmiky za nich zustane na takovych hodnotach, opravdu muze semenik obsahovat az ten milion semen?

Cim to, ze jsou tedy semena spatne k mani? Je pestovani ze semen proste nakonec nevdecne a zas tak moc lidi to nedela? Nebo lide, kteri se veci venuji spolu prilis nekomunikuji?

Knihu o množení in-vitro v AJ najdete ve vlákně o množení in-vitro - můžete si ji objednat v Kew.
Co se týče rozesílání semen vlastních hybridů, je to mnohem složitější. Pokud uděláte dobrý hybrid, nevíte že je dobrý, dokud Vám nevykvete. Dokud Vám nevykvete, nemůžete ho zaregistrovat, dokud ho nezaregistrujete, je nesmysl posílat semena a riskovat, že ho z Vašich semen zaregistruje někdo jiný.
Takže např. já posílám zásadně semena čistých druhů (pokud je mám, protože většinou vysévám z již zmíněných zelených semeníků, neboť toto je mnohem jednodušší a bezpečnější pro následnou kontaminaci).
K.

rozumim Karle

Ale stejne mi to prijde skoda, kdyz srovnam tu neuveritelnou ruznorodost se skutecnosti kdy drtiva vetsina orchidei obyvajicich nase parapety je masove mnozena z teska.

Asi jde zase o to, ze novacci maji strach ze sterilni prace, nemit mykologicke zkusenosti, sam bych se do toho nikdy nepustil a dokud se generativnimu mnozeni venuji pouze zkuseni pestitele, je jasne ze ti si sezenou co potrebuji mezi vlastnimi znamymi a nejaka burza genetiky ci co na internetu pro ne nema smysl.

jestli muzu jeste dotaz, jak se to tedy dela? Abyste se mohl pokusit o kvalitni hybrid znamena to pro vas mnohatisicovou investici do prvotridni kvetiny? Nebo menite s kolegy brylky? Nebo mate vlastni solidni genetickou zakladnu a krizite mezi sebou v ramci vlastnich rostlin? Nebo proste mate uz doma natolik plno, ze dalsi hybridy nemaji misto?

Obávám se, že nejsem ten pravý, kdo by Vás měl nějak směrovat, protože se až na malé výjimky specializuji jen na jeden rod. Nicméně myslím, že ochota tvořit nové a nové hybridy (potažmo "domácí" semeníky) klesá s jejich registrovaným počtem.

U nás pleionkářů je to s 321 registrovanými kultivary pole neorané a ti co kříží se vesměs znají osobně (cca 30 lidí), nebo alespoň korespondenčně.

Nicméně např. Phalaenopsisů je 25.483 kultivarů, Cattleya má dokonce 33.164 a pod. Z toho si již jistě vybere každý a udělat v takovémto množství výjmečnou novou kytku je téměř zázrak. Není divu, že spousta kultivarů již fyzicky neexistuje. Asi není v lidských silách udržet všechna tato křížení v kultuře neřku-li na trhu.

Já Phal. nepěstuji a třeba bych byl rád kdyby mi někdo zcela nezištně daroval semník nebo aspoň půlku Phragm. kowachii .
No zatím to nikdo neudělal asi proto, že o tom nikdo neví. Třeba rod Tolumnia , dobře to roste a kvete. Když se pokusíte selfovat nebo udělat hybrid musíte udělat 20-30 pokusů než budete úspěšný. Je to neuvěřitelná piplačka s opylením a výsledek žádný. Když se to podaří těžko rozdávat. No ale pokud budete úspěšně opylovat Phal. a hrnout spousty semeníků jistě se najdou tací kteří od vás výsledky vaší práce budou s radostí brát.
Je třeba ještě se zamyslet kam vyseté rostliny dávat. Pokud se podaří jeden výsev jsou to stovky rostlin ne-li miliony. Ale když na okenní parapet se vejde cca 10 rostlin.

Mno co se da delat, hodnotny veci jsou vzacny a narocny.

Me jde spise o to, ze mam rad praci s kulturami a dobrodruzstvi cerstve genetiky. Je mi jasne, ze koupeny klon uspesneho hybridu bude vzdycky kvalitnejsi kvetina, nez vlastni krizenec, ale pestovani klonu mi prijde takove jako jalove a bez pritazlivosti. Navic v dlouhodobem vyhledu se koneckoncu muze zadarit.

Rekl bych, ze musi byt dost lidi, kteri by si vec take radi vyzkouseli, ale podle me je in vitro nepravem povazovane za extremne obtizne a naucne materialy ktere nepocitaji s laminarem jsou vzacne.

Kazdopadne tedy bych byl vdecny za odkaz na dobrou publikaci, ktera poskytuje solidni metodu pro kultivaci "v kuchyni", sam muzu nabidnout rychlokurzik sterilni prace nebo prelozit pro zacatecnika navody v aj, za par mesicu snad budou nejaka semena bezejmeneho pokusneho zkrizeni phalenopsisu, kdyby to nekdo chtel zkusit, pokud zde nekomu dozrava nejaky semenik, dejte vedet a treba se ho nekdo ujme.

Nikdy jsem se o křížení orchidejí nezajímal,snad také proto,že se nejedná o náhodu.Zase zmíním ing.Duška.On se tím zabýval s tím,že pochopil zákony genetiky a tím pádem věděl,tušil,co od svých kříženců může očekávat.Jeden druh dává potomkům barvu,jiný tvar květů,další třeba dlouhý stonek,ovšem s tím,že při kladech křížence může nechtíc rodič dát i špatné vlastnosti.Hrát na náhodu dnes,kdy jsou firmy s mnohaletými zkušenostmi s hybridizací třeba jen jedného rodu a očekávat nějaký vyjímečný úspěch? No nevím, nevím.Každopádně je to běh na dlouhou trať.Ale neodrazuji nikoho.Jde o to,co od toho člověk očekává.Dokázat si,že to,co není snadné dokážu,to beru,to je určitě radost,jako z každé dobře vykonané práce.Čekat ale,že vyrobím nějaký špek,to je myslím iluze.Jinak přeji ať se každému daří!