Takové metody mnoho nepomohou, pokud nevíte o co jde. Obvykle se na phalaenopsisech vyskytují puklice a třásněnky, osobně jsem svilušky nezaznamenal, ale nevylučuju to. U puklic je to bez debat, tam pomůže jen chemie, protože nekonečným čištěním listů se sice zbavujete štítků a medovice či lepkavé šťávy rostlinného původu, ale ne problému. S třásněnkama je to podobné. Já mám doma černý typ, pomalu se pohybující, neurčený, ošem dost vytrvalý. Problém je u nich ten, že jich stačí opravdu několik, a když zařádí na mladém listu, zůstává deformace či polopropadlé stříbřité mapy na lisitu i po jeho dalším vývoji. Očištění listu však nikam nevede, protože v ten moment nemusí být na něm žádná z třásněnek. Ty totiž lezou a pohybují se i po substrátu a ostatních kytkách. Rády zalézají do pochev, paždí listů, listových bází, nehledě na to, že nymfy jsou sklovitě poloprůhledné a skoro neviditelné(často je prozradí trus na zadečku). Postříkáte napadenou kytku, a za měsíc je tam máte zas, a nebo až za půl roku. Pravděpodobné je, máte - li rostlin více, že třásněnky budou přežívat.
Ideální je kytky vystěhovat na chodník a postříkat je vertimecem. Po třech dnech nebo po týdnu opakovat postřik raději něčím jiným jako třeba regent. Jiná cesta je, smířit se se škůdcem a sem tam posátý list přehlédnout s dobrým pocitem, že chemii nepotřebujete.....Třásněnky s oblibou zamačkávám. S puklicema je to horší. Svilušku stříkám hned.
Více hmyzu, větší biodiverzita....
Přední je zjistit co to je, a čím zasáhnout.
|