Já stříkám a přitom tram mám ryby. V našich podmínkách to jinak prostě nejde. Co se týká virozy, nikdy to okem nepoznáte. Je potřeba udělat testy, které jsou dost drahé a málokdo je dělá. Spíš se se spoustou věcí člověk časem smíří, protože mu nic jiného nezbývá. Čistota se dala držet za komančů, protože tady nebyly kytky a to, co tu bylo nemělo chybu a hlavně zahradníci měli prostředky na udržování čistoty, které dnes chybí.[/quote]
Někdy poznáte. Fora virózní C. deckeri. Už provedena euthanasie, šla do kontejneru na mráz.[/quote]

Teda ta mohla být krásná. U takové "deformace" bych asi také utratil. Jsem rád, že to tady sdílíte.

Světlejší skvrny na květech a nebo nepravidelné probarvení bez viditelných deformací.
Stává se Vám to také a nebo v tom někdo vidí i nemoc?
Děkuji

To je těžko říct, podezřelejší se mi zdá ta fialová dole. Ale dal bych jim ještě šanci. Obecně dodržovat opatření proti šíření.

Podrobný článek o virech u Pleione. Obecné pasáže platí ovšem o pro ostatní orchideje: http://pleione.cz/viry.html?fbclid=IwAR20IgkMA_1sHtGX2MdFbsMH57KtAl9hq0mqVnVZb0RKLhQOKE8bcNWURE8. Dodávám: U dospělých hybridních Cymbídií je virózních 75% rostlin, zatímco u semenáčků jen čtvrtina. Takže tady asi platí to co píše Míra - pěstitel Cymbídií na květ by se musel kulrury vzdát. Ovšem při nedbalé kultuže a nedodržování hygieny (nesterilní řez aj.) se viry šíří ještě více a dochází ke směsnému napadení jedné rostliny více viry, což už mívá devastující účinek.

Pan Týbl to napsal opravdu moc hezky a detailně. Muselo to dát dost práce to takto dotáhnout k výsledku. Velké díky! Bohužel tyto problémy se netýkají pouze pleionek. Orchidejové sbírky jsou prolezlé naskrz. Roztoči Brevipalpus jsou nenápadné mršky a mnoho lidí je neřeší. Viry jsou i ve sbírkách masožravek např. Průser je ve stálém, vegetativním množrní. V přírodě se kytky přesévají a k takovému šíření nedochází.

Já jen moc nerozumím, co by měl pěstitel udělat, aby měl čistou sbírku bez virů. Podle mě nadlidský úkol. Nikdo přeci nemůže testovat každý rok celou sbírku. Problém to je, ale řešení není. V přírodě jsou ty kytky bez viru?

Obecné rady jsou dostatečně všude popsány, a není zas tak těžké je dodržovat. Jak píše pan T, mnozí na to kašlou. Připomínají mi popírače opatření proti Covidu. Ale abych nezlobil nevěřící, praktické rady: Přenos šťávou lze omezit desinfekcí nástrojů. Opalování (někdo předtím namočí do lihu) nástroje časem ničí. Persteril a přípravky na bázi chloru ničí kovy, používám louh (stačí 3% ale může být silnější tak do 10), kde nechávám nástroje i pár hodin nebo přes noc a nic se jim nestane. Máte-li strach aby to někdo nevypil atp., lze používat bezpečnější nasycený roztok Na3PO4. Praktické jsou žiletky nebo žiletkové nožíky, malé nůžky apod mám ve více kusech. Častý postup těch věhlasných je likvidovat červce až to volá po pomstě. Tedy moje rady proběhnout při prohlídce skleník s sprejem lesku na listy a lehce promastit malá ložiska se většinou míjejí účinkem (pak se diví). Ostatní je obecně známo - z podezřelých rostlin nemá stékat voda na ostatní, rostliny se nemají máčet ve stejné vodě atd. atd. Něco najdete na těchto 39 stranách tohoto vlákna. Není nutné to psát stále znovu, od toho je FB.
Cenné rostliny lze testovat levně na zmíněných Chenopodium amaranticolor a Chenopodium quinoa nebo na durmanu, případně na méně hodnotných Phalaenopsis.

Tohle vše je proveditelné a určitě to do jisté míry sníží pravděpodobnost přenosu. Když se vyskytnou savý škůdci, tak většina pěstitelů je likviduje, ale než je zlikviduje přenos může nastat. To, že z jedné rostliny nekápne zálivková voda na jinou, je také nereálné. To by pěstitel musel ve skleníku dodržovat pul metru mezi každou kytkou a na parapetu to samé. Snížit rizika lze, ale nelze se tomu vyvarovat. Samozřejmě že může pěstitel každou kytku před zařazením do sbírky otestovat, ale to se z koníčku stává druhé zaměstnání a mnohonásobně to prodraží pěstování. Pro příklad uvedu koupi 10 rostlin od zahraničního pěstitele, rostliny otestuji a ejhle jedna virus má. Takže do popelnice vyhodím všechny protože přišly do kontaktu a je to riziko. Jsem v tom za 7000 plus testování vyhozených do popelnice. Objednám jinde a výsledek může být stejný, horší, lepší. Podle mě boj s větrnými mlýny. Dodržovat určité zásady v pěstování ano, ale testovat kytky které vypadají zdravě hledat problém je poněkud zvláštní. Pokud kytka vypadá nezdravě nebo neroste a nedaří se ji, tak ji stejně vyhodím a neřeším jestli má virus nebo cokoliv jiného (takové rostliny určitě všem pod rukou prošly). Neoslavuji popírače opatření covidu, jen to chce používat zdravý rozum a nebrat všechno doslovně v boji proti covidu. Nevidím jediný důvod nosit respirátor při chůzi po ulici, když tam nikdo není nebo nosit roušky, které ničemu nebrání. Znám lidi co chodí s rouškou snad i spát a vyjdou z lidlu a dají si po placení a po osahání celé prodejny venku cigárko. Ale to jen taková odbočka. Jsem zastánce toho, že koníček by měl zůstat koníčkem a nehledat problémy, tam kde nejsou.

Není třeba panikařit ale když koupím 5 květuschopných rostlin , prohlédnu je detailně a pokud nevykazují symptomy virusu nechám je do příštího roku stranou od ostatních kytek. Pokud vykvetou a jsou v pořádku zařadím je mezi ostatní.
Podezřelé na virus dám do druhé místnosti a zacházím s nimi jako s virózními. Bez umytí rukou (Covid-19) rozhodně další kytky do rukou neberu.
Toto je tutovka.

Takhle vypadá Vanda krátce po letnění a lehce napadená "bílou mšicí". Tak si říkám, je to hlavně od sluníčka, nebo okusem od mšice, nebo ty čárky snad i viróza?
Květy měla vždy bezvadné. Mrzí mě, že jsem zanedbal preventivní postřik. Budu dnes aplikovat Mospilan v mixu s Dithane dg neotec a půjde stranou od ostatních.