Hnědá hniloba báze je nejčastější příčinou zániku těchto orchidejí. Práškové dřevěné uhlí (i s přísadou síry), 10% chlorid stříbrný, skořice, roztok fungicidu Previkur Energy - to všechno bylo neúčinné nebo jen dočasně. K vzteku je, že tato nemoc zahubí i jinak dobře rostoucí rostlinu třeba až za 2 roky. Odtrhávání napadených listů a popsané postupy jsou často bez trvalého efektu. Ostatně tak lze při nákupu rostlin poznat jejich kvalitu: zatáhneme-li za nejstarší žloutnoucí list, má pevně držet. Pokud ne, je rostlina podezřelá. Virens mi poradil posypat bázi práškem fungicidu Acrobat. Měl jsem náhodou k dispozici místo tohoto fungicid Ridomil Gold a tak jsem použil ten. Buď jako prášek, nebo řídkou kašičku na bázi listů, nejlépe mezi ně. O trvalém efektu rozhodne budoucnost, zatím mohu říci, že tento koncentrovaný jed zřejmě pro rostlinu nebyl toxický, nedošlo ke zpomalení růstu nebo spálení pletiv.

Mám podobnou zkušenost s bázemi pahlíz některých vysloveně suchomilných druhů orchidejí. Zejména jde o některé druhy rodu Cyrtopodium a Catasetum. Občas u báze odhnije pahlíza. Po odříznutí jsem poraněné místo ošetřoval více způsoby: např. peroxidem vodíku, lihem, přípravky Ditane, Ortocid, Kuprikol a ránu zasypal dřevěným uhlím. Nic ale nepomáhalo trvale a třeba po roce se u postiženého trsu skácela vedlejší pahlíza a vše se opakovalo. Dnes jsem zašel koupit přípravek Acrobat. Chodím ke specialistovi na zahradní chemii. Tomu se to moc nezdálo, protože prý Acrobat obsahuje stejnou účinnou látku jako Ditane. Já ale Ditane používal vždy pouze v postřikovém naředění což asi bylo málo. Nyní je již Acrobat v perličkovém,nikoli práškovém balení. Zkusil jsem ho tedy smíchat s vlažnou vodou v poměru cca 1:4 a vzniklým koncentrovaným roztokem pokapat řezné rány a okolí postižených míst. Roztok mi přišel lepší protože se lépe vsakuje do postižených tkání než posypání práškem. Budu to sledovat a budu zvědavý jestli tato metoda vyléčí postižená místa aby se z nich hniloba již ani po čase nešířila. Také jsem takto ošetřil nahnilou pahlízu na níž nejlépe uvidím jestli se hniloba zastaví.

Kuprikol je nebezpečný pro katleje, ačkoli je pro člověka téměř nejedovatý.

Tak zkouším ten Virensův recept. Abych to ale zopakoval: Acrobat jsem rozpustil ve vodě na hodně koncentrovaný roztok. Asi na 1gram Acrobatu 3cm3 vody. Na jedné uhnilé pahlíze Cyrtopodia jsem nechal cca 2cm délky shnilou část. Řez jsem několikráte potřel roztokem, který se do shnilého vpíjel. Shnilý povrch jsem také potřel. Po několika dnech to vypadá že shnilá část usýchá ale hniloba nepostoupila ani o kousek dále. Na hodnocení je určitě příliš brzy, ale vypadá to, že by to na některé druhy hnilob mobl být docela dobrý kontaktní přípravek k likvidaci.