Když jsme u té vody, přidávám článek z Die Orchidee týkající se kultury Cypripedium.
Protože hodnota pH substrátu zůstává až do příštího přesazování poměrně stabilní, je důležité volit hnojivo odpovídající tvrdosti zálivkové vody. U tvrdé vody má pH tendenci během času stoupat, u měkké vody (především při použití dešťové vody) bude pomalu klesat.
Pro se vyrovnání vlivu tvrdosti vody je důležitá forma dusíku v hnojivu (viz [5] ). Amoniakální forma dusíku způsobuje silný pokles pH a proto se doporučuje při tvrdé vodě (karbonátová tvrdost KH > 10º dH). (Já: místo amoniaku a jeho solí je výhodnější stejně působící močovina - nemá při zálivce vliv na pH a vodivost zálivkové vody, při nízkých dávkách je rostlinou snadněji metabolizována). Naproti tomu působí dusičnan slabé (!) zvýšení pH a jeho použití je správné u měkké vody (KH < 8º dH). U velmi měkké vody (KH < 5º dH) musí být současně dodán vápník.
Fyziologicky neutrální hnojivo obsahuje proto více dusičnanu než amoniaku a je správné pří karbonátové tvrdosti 8 - 10º dH. (Já: tam je asi třeba se strefit při úpravě vody z RO a H- katexu dolomitem). Dbejte tedy při výběru hnojiva na pomět amoniak/nitrát. Tento údaj je standardní u profesionálních hnojiv, ne ale u hnojiv nabízených zahrádkářům. Ale je zde ještě jeden důvod, proč nepoužívat laciná hnojiva.
a) Hnojení a obsah solí
Je třeba se snažit o stejnoměrné zásobení rostliny po celý rok při nízké zátěži solemi. Ideální způsob je hnojení při každé zálivce nízkou koncentrací plného hnojiva chudého na balast. Balastem chudá hnojiva se vyznačují tím, že obsahují málo zbytků soli, které rostlina nepřijímá ve větším množství. Tyto se trvale hromadí v substrátu a zvyšují koncentraci solí (např. chlorid, síran). Tato hnojiva se rozpoznají podle toho, že udávaný obsah živin dusíku, draslíku a fosforu je přes 10% (např. 18 - 10 - 18).
V obchodě běžná hnojiva pro zahrádkáře většinou nepatří do této kategorie; je třeba nakupovat profesionální preparáty, které se používají v ziskovém zahradnictví. (Já:??) Volba správného hnojiva je velmi důležitá, neboť právě střevíčníky reagují velmi citlivě na zvýšenou zátěž zasolením kořenů
(obr. 4). Obsah solí v substrátu nesmí přestoupit 1g/l, lépe - má být kolem 0,5 g/l. Potom máte mnohem méně problémů s poškozenými kořeny. Když v létě zaléváte hnojivovým roztokem "skrz" v nadbytku, a snad dokonce mnohdy silně prolijete čistou vodou, nemusíte se obávat příliš vysokého obsahu solí v substrátu (to jde jen u strukturou stabilního, propustného substrátu jako Seramis®!). Přebytek hnojiva nebo nadbytek jednoho výživového prvku se přece vždy znovu vymyje. Rostlina je takříkajíc v neustálém proudu živin, ze kterého si bere, co právě potřebuje. Hnojiva s organickým podílem používáme opatrně pro neodhadnutelný vliv na půdní život v květináči (Já: mají patrně na mysli výluh z kravince apod. ). Na druhé straně mohou být s úspěchem použity, přinejmenším u tropických orchidejí, komplexní přídavky jako rybí emulse (přičemž chybí srovnatelné pokusy) (Já: rybí emulse, kokosové mléko, nezralý banán, tomatová,březová a mrkvová šťáva a další srágory se používají i do výsevů. Po úpravě KOH neklesá pH média během kultivace tak rychle, jako při použití anorganických solí draslíku.) V kultuře se omezíme na definovaná, čistě minerální hnojiva, protože zde je účinek jednotlivých komponentů snadněji rozpoznatelný. Abychom se vyvarovali vysokého zasolení, má být hnojivo jen natolik koncentrované, aby se elektrická vodivost zvýšila jen o 200 μS oproti vodivosti zálivkové vody. Při použití hnojiva chudého na balast (např. 18-10-18) to znamená pro rostliny více živin než při nízkém obsahu čistých živin (např. 8-8-6)! Dbejte prosím na to, že dusík ve formě močoviny netvoří vodivost, ve formě amoniaku a nitrátu ano.
|
. Ne nadarmo se ale říká, že nejhloupější sedlák má ty nejlepší brambory a tak mnoha lidem na tomto fóru rostou orchideje perfektně i bez těchto odborných znalostí. Tím se nechci nikoho dotknout, ba naopak 
.