Rozebírat všechny chyby kterých se Josef dopustit při stavbě je zbytečné. Dílo je takřka hotové . Sice by se s tím dalo něco udělat ale zas "překopat" celý skleník by stálo dost peněz navíc. Možná když zjistí, že to není ideální bude muset sáhnout na již hotové dílo a mírně přebudovat. Hloubka výkopu stačila jeden metr, což asi bude. U klasických skleníků se dává stůl, výška asi 80 cm a zídka nad okolním terénem 20-40cm. Nad to už jen sklo nebo polykarbonát. Ale je spousta skleníků kde nejsou žádné stoly a visí pletiva na které se věší rostliny. Zastínění v létě je celkem jednoduché.
Stínovka 50% a nejlépe 2 x . Jedenkrát od dubna konce května a pak přidáme další od června do srpna. Každý má skleník otočený jinak a zvolí si kdy bude zastiňovat a kdy stínění na podzim sundá. Problémy se světlem přijdou v listopadu a prosinci.
Časem se to pozná, že květy jsou daleko méně vybarvené jak když rostlina vykvete v létě . A taky velikost květů je mizerná. Často taky vůbec nekvetou. Je jen škoda, že nad bočním oknem a nad dveřmi není dostek prostoru na slušný kavárenský ventilátor. Uchladit skleník a udržet vlhkost na přijatelné úrovni je velký problém. Stínění to neřeší úplně. Větrání je podstatné!!

To Tomáš a všichni:

se sukulenty, spec. s kaktusy, jsem jako mladý kluk začínal, možná u nich skončím, to je kruh života
Odhadované úbytky světla jednotlivými materiály je užitečná věc, chtěl bych u toho ještě zůstat.
Nepátral jste někdo, jaké vlastně hladiny světla potřebují jednotlivé rody podle teplotních pásem? Třeba v závislosti na ikonách, které používá IOSPE, mám ráději čísla. Byla by to užitečná informace pro všechny.

Díky a zatím.

Josef.

Něco málo tady http://www.orchidsamore.com/culture/light.htm
nebo
http://translate.google.cz/translate?hl ... CEcQ7gEwAw

Zdeni,děkuji...

Skleník s vysokými zdmi má jistě také výhody. Jako třeba nižší tepelné ztráty - neexistuje materiál , který bude mít maximální prostupnost světla a přitom tepelné parametry dosažitelné zateplenými zdmi, lepší tepelná stabilizace.
Jak už bylo zmíněno, na druhou stranu horší světelné parametry tohoto skleníku, zejména v zimě , nelze přehlížet.
V každém skleníku má na světelný požitek jednotlivých rostlin vliv, kromě jejich umístění, také samotný počet těch rostlin ve skleníku.
Tedy nabízí se volba: mám představy o rostlinách co chci, buduji skleník podle toho , nebo mám omezené možnosti v konstrukci skleníku a volím rostliny podle skleníku.
Při nedostatku světla v tomto typu skleníku je řešením nechat náročné na světlo nahoře, hledět na množství, dolu možná jen málo náročné (třeba ne orchideje) zase zvážit množství.
Narvané rostliny u sebe si nejen stíní, ale jsou zelené, množství tmavých ploch uvnitř pohlcuje světlo!!!
Možná je třeba estetické mít uvnitř tmavší obklady, tmavší kámen, ale světelné podmínky to zhoršuje. Asi každý nechce mít ůplně všechno uvnitř čistě bílé, ale zvážit tento faktor by měl!!!

Já jsem se do toho pustil v roce 1980 kdy nebyly ani knížky o orchidejích natož zkušenosti nebo fóra. Prostě jsem jel podle citu a tehdejších finančních možností a také možností materiálových. Protože mám domek tvaru U směr plný jih, tak jsem uvažoval o zastřešení átria. To je uděláno jako sice lehká ale velice pevná konstrukce, kdy jsem do obvodových zdí vetkl jäkly 90x40 se středními podporami a na vrch navařil T kusy 20x15mm. Toto bylo zaskleno 5mm tlustým sklem. Přední stěna dřevěná konstrukce se spodními ventilacemi. I ve stropě byly na dvou místech ventilační otvory, které jsem pak stejně zrušil kvůli tomu, že odvětrávali ve vedrech tolik potřebnou vzdušnou vlhkost. Stíníl jsem vápenným mlékem nebo modrým nástřikem co používali zadradníci ale na podzim lézt na střechu a vše smývat nebyla sranda. Obrázky 1 a 2. Pak jsem rozšířil sbírku a rozhodl se vyjet z átria ven ale přemýšlel jsem jak na to, protože druhé oddělení jsem chtěl chladné. Klasický skleník se mi nelíbil a hlavně jsem potřeboval ušetřit na topení, takže jsem druhý skleník udělal tak, že jsem vlastně vyzdil zídky do výše 50cm a nahoru pokračoval jen sloupky, mezi kterými byla okna 150x150cm výklopná. Přední stěna opět dřevěnná a vše opět 5mm sklo. Časem ale okna odešla, protože tehdy ta okna byla dělána nekonečným programem, takže byla slepena z kousků, které se ve vlhku začala rozpadat. V té době začal makrolon, takže jsem do původních okenních rámů udělal vložky s makrolonem a to tak, aby šly vyklápět a to tak, že do kříže. Druhou dvojici opět do kříže už jsem řešil tak, že přímo na rámech je těsnění a makrolon je tam napevno přes přítlačné lišty. Větrání se při zvyšující teplotě na jaře provádí tak, že ta dvě okna do kříže se přes den otevírají a na noc zavírají. Jakmile ale teploty stoupnou na stálou teplotu +10°C v noci tak zůstávají otevřená a navíc oddělám i makrolon z těch zbývajících dvou oken, takže vznikne jen podoba "japanu" kdy jsou boky zcela otevřené a nad rostlinami je jen střecha. V původním atriovém skleníku bylo osvětlení jen vrchem a přední stěnou. K tomu přibyla další vrstva makrolonu ze střechy navazujícího skleníku takže bývalá venkovní stěna je vlastně dělící stěnou mezi teplým a chladným skleníkem. Podotýkám, že to vše je od roku 1980 a rostliny si naprosto nestěžují na nedostatek světla a to ani v zimě. Nepřisvětluji a nemám problémy. Přes léto stíním stínovkou o hustotě 70%. Větrání skleník v původní átriu zajišťuje velký ventilátor, který jed dvakrát denně ale hlavně přes největší parno tedy od 11 do 15 hodin. Jo ještě abych nezapoměl. Zdivo skleníku kterým jsem vyjel ven je zevnitř kryto 1cm polystyrenem a z venku 5cm polystyrenem.

No, nevím co dodat, vypadá to velmi pěkně a důležité je, že to funguje už tak dlouho. Přeji mnoho pěstitelských úspěchů.
Josef.

To ma-ja:

http://josef1josef.rajce.idnes.cz/
Na tenhle link jsem teď vložil pár fotek detailů obojího. A ještě jsou tam vidět ty košíčky pro lehčí kytky ze silonových lanek. To byla hezká práce v létě venku u grilu. Ten spoj v plastové trubičce vydrží hodně i když původně byl jen samosvorný - pak jsem je zakapával sek. lepidlem.

Zdravím.
Josef.

Díky jak za návod, tak tohle doplnění. Velmi inspirující

Moc Vám děkuji, něco takového sháním už dlouho. Marie