zaruba:
svietite v červenom spektre (samozrejme tie žiarivky majú aj malú časť modrého spektra). Slnko ale svieti v plnom spektre ... Píšete, že rastliny v ich domovine počas obdobia dormancie majú maximum slnečného žiarenia. To ale neznamená, že v tom čase majú zo Slnka viac červenej zložky. Slnko svieti celý rok v rovnakom spektre.
Nie som v tomto odbore žiaden expert, ale logicky mi vychádza, že by nebolo odveci pridať aj modrú časť spektra. Veď predsa aj tie grow lampy sú pol na pol modrá, červená. Každopádne rastliny využívajú aj zelenú časť spektra, aj keď len minimálne oproti červenej a modrej.
To, či rastliny nasadia na kvet, bude záležitosťou viacerých faktorov (ale to Vy veľmi dobre viete). Napriek tomu, že červené spektrum je pre kvitnutie zásadnejšie, si nemyslím, že zvýšením jeho podielu (eliminovaním modrého) sa zvýši úspešnosť kvitnutia. Ale je to iba moja domnienka ...

A ešte jedna čiste hypotetická úvaha.
Píšete:

"Sluneční svit ale asi těžko nasimulovat zářivkou z které nevychází tepelná energie, která v přírodě rostliny také prohřívá."

Kdesi som čítal, že až 80% slnečného žiarenia k nám prichádza v infračervenom spektre (napriek tomu, že Slnko svieti celým spektrom). A práve infra je tá časť svetla, ktorá hreje.
Takže čiste šialená úvaha - použiť infra žiarič. To by vaše D. senile 100% vyschlo Infra vraj preniká až 4 cm pod ľudskú kožu. Neviem ale, aký dôsledok by to infra malo na rastliny ...
No - asi píšem hlúposť, ale nechce sa mi už teraz lustrovať net a študovať účinky infra žiarenia na rastliny. Možno dodatočne, až bude čas, preštudujem.

Možná by vyschlo tak že bych ho měl sušené a mohl bych na něj přilepit třeba květy ze slaměnek. To by byla bomba mezi milovníky orchidejí .
Možné je všecko. Ona ale každá fáze pokusu musí probíhat dostatečně dlouho, aby rostlina mohla zareagovat a aby se pěstitel přesvědčil že tudy cesta nevede. Rychlé změny jsou k ničemu protože se z nich nedají udělat závěry. Letos ho zkouším takhle a pokud by to nezafungovalo tak mám dalších půl roku na přemýšlení proč nekvetlo.
Jsem ale docela optimista. Opadaly mi 2/3 listů. Nad topením se bránit opadu nedokáže. Možná si říká, že tahle Evropa je nějaká divná . Na starých velmi scvrklých pahlízách o kterých jsem se domníval že snad nejsou ani živé se na špičkách začalo objevovat něco jako kštice chlupů a ve středu cosi zelenavého. Nenapadá mě co by to mohlo být jiného než poupě, ale nerad bych to zakřikl. Zdravou a prosperující kytku usušit v našich podmínkách je ale problém. Tři a půl měsíce zcela na suchu, teplý vzduch stoupající okolo rostliny nad radiátorem cca 3 měsíce a ještě má třetinu listů a tváří se že je to normální- podobný druh jsem ještě mezi orchidejemi netestoval.
To infra si nějak nedovedu představit. Nerad bych přišel o několik roků starý trs pokusem. Navíc zase jenom infra bez svícení by bylo asi také špatně. Ale ona i ta úsporka trochu hřeje a v kombinaci s tím teplým vzduchem nad topením je to jako teplý fén v Laosu v mimomonzunovém období

Na těch nejstarších, nejmenších a nejuschlejších pahlízách se začíná objevovat toto, viz. obr. Má to tak 1mm v průměru.

S tým infra je to len hypotetická úvaha, ničím nepodložená ... Nemám momentálne moc času niečo o tom zisťovať. Možno niekto o tom vie čosi viac.
Samozrejme by to muselo byť v kombinácii s osvetlením (nie iba samotné infra).

Čo sa týka "výrastkov" na starých phlz. - netuším, čo by to mohlo byť (D. senile nepestujem). Ale držím palce, aby ste sa nakoniec dočkali vytúžených kvetov !

Díky. Koukal jsem, že nejčastěji kvete tento druh z konců pahlíz. Pouze když kvete bohatě tak se květy vyskytují často i v paždí za listy.

Jak již to tak bývá, tak s tím luxmetrem proměřuji všechno možné. Uvádím několik hodnot ze svých měření. Modrá obloha s cca 30% bílých mraků, měřeno okolo poledne. Ve skleníku je to jak u umělého zdroje tak mimo.

SKLENÍK: D. senile max. hodnota 10700lx, Laelie speciosy pod zářivkami 5000lx, Stanhopeje 2800lx, na parapetu neosvětlených kaktusů 2700lx, u země kde mám C. dayana 1000lx.

ZIMNÍ ZAHRADA: Kytky co jsou nejvýše 5800lx, střední výška 4500lx, u země 3500lx.

Úplně u mé nejsilnější úsporné žárovky 90000lx. Úsporka u D. senile 23w - 50000lx.

Ještě že jsou ty kytky značně přizpůsobivé. Když si představím co by naměřil luxmetr v Mexiku na stanovišti L speciosa ve 2300m v zimě na sluníčku tak by to asi pod 100000lx nebylo. Ještě že holky spí

Jen tak orientačně. Má měření určitě nejsou přesná. Pokud vychází nad 2000lx , nebývá problém. Nižší hodnoty u velké části rostlin už nemusí být přijatelné. To jen z mé praxe.

No já také doufám, že těm druhům na které jsem se letos soustředil to takhle bude stačit. Jen pro zajímavost. Zatím největší intenzitu světla jsem naměřil u ledky na své čelovce. Je to samozřejmě pouze bodový zdroj kterým svítím do snímače luxmetru. Hodnotu 170000lx bych ale nečekal .

No přesně tak. Už víte, o čem píši, když relativizuji hodnoty měření umělého osvětlení a mluvím o bodových zdrojích a plošných zdrojích.
Můj poznatek- ne tak jednoznačný. Nejekonomičtěji mi vychází několik bodových zdrojů. Právě malých zdrojů, třeba led v rozumné vzdálenosti (rastru)od sebe rozmístěné nad rostlinami . Aby na každou rostlinu dopadalo ještě světlo vzdálenějšího zdroje , rostliny byla osvětlena z více úhlů. U velkých skleníků spíš výbojky. Dnes jsou ale běžné led čipy 100W, což už je hodně slušný kalibr.