No nevím jak si to představujete v praxi že. Ve sklenících mají být ventilátory nastaveny tak, aby nefuněly přímo na kytky(ano jsou takové kterým to nevadí). Samotné rostliny by pak měly být v minimálně takovém pohybu vzduchu, kde se plamen svíčky třepotá, chvěje. Pokud je to vychytané, tak se vůbec nemusí zalévat víc a rostliny nevysychají tak, že tím trpí ba ne. To je jen představa ne realita. Pochopitelně je-li vlhkost vzduchu příliš nízká, je nesmysl na ty kytky silně foukat, ale právě že ve sklenících je málokdy tak nízká. Stálý proud totiž vůbec nevadí ani v horkých dnech. Rostliny se ochlazují a o ztrátách vody nemá smysl moc mluvit, neboť v kultuře se zalévají pravidelně. Kdyby v našich podmínkách v horkých, suchých letech nebyla občas nějaká ta rosa a k tomu neustálé pofukování, kytky by nepřežily. Dokonce jsou autoři co doporučují pohyb vzduchu i v noci. Proč? Podívejte se ven, kde se stále nějaký ten list pohupuje. Ano venku je stále nějaké proudění, jen není vyrovnané a nevnímáme ho. Ve skleníku jde ale o to, aby tam bylo alespoň nějaké a nevadí že je stálé. Pojem průvan neznamená v pěstitelské praxi pohyb vzduchu, ale proud studenějšího vzduchu, tedy studenějšího než je ten okolní a ten může škodit. Viděl jsem opravdu velké větráky a bylo to u zkušeného pěstitele s velmi dobrými výsledky. V tuto dobu je ve sklenících s vysycháním velký problém, pokud se ten vzduch pořádně nerozvíří.

První tučné: No vidíte, mě připadalo, že jsem to popsal(dříve) dostatečně podrobně a snažil jsem se to i vysvětlit U mě, aby nešel na kytky stále stejný "vítr", tak jsou ty kývavé ventilátory, které se pravidelně otáčejí o 90° a jsou nasměrovány ve třech mimoběžných rovinách. Takže i kytka která je relativně blízko ventilátoru tak si od větru "odpočine" než se ventilátor zase vrátí. Navíc pokud se takto mísí 2 proudy vzduchu které se přemisťují tak vzniká spousta turbulencí, odrazů od rostlin a dle mého názoru vznikají nepravidelné závany větru, které se hodně podobají tomu co se děje v přírodě. V celé ZZ prakticky nenajdete místo, kde by chvilkami(při zapnutých ventilátorech)nepravidelně nefoukalo. Při stacionární ventilaci nikdy nemůže dojít k tak různorodému proudění i kdyby to bylo vychytané nevím jak. Bude tam hodně míst kde fouká stále stejně z jedné strany a stejnou silou a také hodně větrných stínů kde fouká velmi málo stále- to je myslím jasné- tedy daleko horší simulace proudění v přírodě. Nejsem na takové pěstitelské úrovni, abych poznal, jestli toto kytky nutně potřebují a nebo by ventilátory mohly být pouze stacionární. Snažil jsem se tudíž přiblížit k přírodě co nejvíce, což může být pouze plus.
Druhé tučné: Vždyť jsem napsal, že čím více cirkulace, tím lépe- s tím souhlas.
K tomu ostatnímu: Popisoval jsem jak to funguje u mne a jelikož jsem pěstitel "nováček" tak nevím co kdo píše a doporučuje v literatuře v odborných článcích a ani mne to moc nezajímá. Spíše se snažím najít údaje o rostlinách z přírody a pak to nějak vychytat v mém pěstebním zařízení. Také to, že po kropení nechávám rostliny 2 hodiny bez proudění se osvědčilo u mne, možná někde jinde za jiných podmínek by to vadilo. To, že se ty kytky lépe napijí když mají déle vlhké kořeny jsem také vypozoroval- ale týká se to pouze mé kultury.
Čím je větší a častější proudění vzduchu tím je v daných podmínkách rychlejší vysýchání, to je asi jasné.
Když mi to takhle funguje a žádné druhy nestrádají tak nebudu větrat stále a honit ventilátory ve dne i v noci. Popsal jsem pro ostatní pouze svůj způsob kultury a nikomu nic nedoporučuji. Pokud jiný má jiné zkušenosti z pěstování u sebe tak ať klidně popíše jak to dělá on. Toto fórum kde je pěstitelských příspěvků poměrně málo to může jenom obohatit!

Já bych asi po přeštení příspěvků napsala následující: co se daří jednomu nemusí se dařit druhému. Znám lidi , kterí s úspěchem pěstuji orchideje v kokosu a přiznám se,že mě se to zrovna nedaří, drží to moc vodu,takže si dám substrát dle svých možností,který vyhovuje mým orchidejím. Psalo se tad y i o Phragmipedium pearsei,dle rady kde žije jsem jej umořila a nedalo mi to a koupila drzhé, to jsem si dala pozor a substrát namíchla dle rad,ale jen jednou za 14 dní ho propláchnu jinak přestřikuji, zije přirůstá, hplt se někdy něco nepodaří,alr musí se zkoušet znovu. Pohyb vzduchu musí být s tím naprosto souhlasím,ale na výstavách si spousty lidí pletou pohyb vzduchu a průvan....to je velký problém.
Hezký den přeje Věra

Máte pravdu. Já ani neznám terminologii průvanu u pěstitelů- jak upřesňuje Karlos. U mě je průvan proud vzduchu který jde stále z jedné strany na druhou i bez rozdílu teplot. Jisté je, že pokud je vzduch průvanu chladnější než okolí tak je jeho škodlivost ještě větší.
Ale i v létě kdy je venku tepleji než v bytě tak mi babička říkala" zavři dveře ať není průvan" Podle mého úsudku je trochu škodlivý i směrově stálý proud vzduchu namířený na kytku a foukající neustále z jednoho místa. Ověřené to ale nemám. Rozhodně to ale není přirozené, To, že ale při mé cirkulaci vzduchu mají rostliny lépe nasimulované přírodní podmínky než pomocí pevných ventilátorů je jasné, ale přít se o to určitě nebudu .

V průvanu Vám nastydnou záda, při cirkulaci nikoliv, tak to vidím já....

Člověka a kytku bych moc neporovnával. V letní bouřce člověk nastydne, kytka si lebedí. Samozřejmě jde o to kde roste. Co je z podrostu asi nebude vyžadovat takový pohyb vzduchu to je jasné. Ono jde ale hlavně o rychlost vysychání těch kořenových balů. Ve vlhkém vzduchu to bez proudění vysychá pomalu a to vede k problémům s kořeny. Samozřejmě že když se vzduch pohybuje kolem rostlin, tak dochází k lepší výměně plynů a lepšímu růstu. Znám spoustu skleníků kde by nucená cirkulace hodně zlepšila klima. Kytky jsou tam zařasené, kořeny mizerné... přežívá jen to odolnější. Ventilátory se dají nastavit různě. Mohou foukat slabě i silně z různých úhlů. Je zde prostor pro hraní a experimentování. Pochybuji že někdo zná naprosté optimum, to je třeba odzkoušet...než se dojde k alespoň nějakým výsledkům, nebo pocitům. Může jich být více, různě rozmístěných, já píšu spíše teoreticky, protože každý skleník je samo jiný. Stacionární by měly stačit. Lepší je trvale nějaký, slabý pohyb, než 15 minut silný a pak 45 minut nic. Nejsem si zrovna jistý nutností přerušení chodu kvůli takzvaného napití rostlin. Myslím že v rámci urychlování osychání je vyloženě dobré foukat právě když jsou mokré, neboť při ranní zálivce už by odpoledne měly být kořeny spíše suché. V zimě opravdu nehrozí, že by za zamračených dnů díky ventilátorům něco nezdravě rychle oschlo. Samozřejmě chápu potřebu každého jedince, mít to zařízené podle sebe. Nic proti tomu, já tu píšu spíše odosobněnou teorii. Jinak to že někomu něco funguje, jako třeba zmíněná kokosová-coir střiž, neznamená, že mu to funguje skvěle.

Domnívám se, že v uzavřeném prostoru i při pevně nasměrovaném ventilátoru jisté turbulence vzniknout musí, minimálně proto, že proud vzduchu naráží do rostlin i do stěn. Myslím, že jakýkoliv pohyb vzduchu je lepší než žádný.

Zdenka: Ano, turbulence vznikají i u stacionárních ventilátorů. Ale jsou víceméně stále stejné a na stejných místech. Při otočných ventilátorech vznikají tisíce kombinací a turbulence se objevují téměř na všech místech ZZ. Naprosto nepravidelně a přerušovaně. Určitě je to věrohodnější simulace toho co se děje v přírodě než se stacionárními ventilátory. Do jaké míry to je ale potřebné, či pouze nadstandardní mi kytky ještě svou řečí neprozradily Určitě je ale lepší jakákoli cirkulace než nic to je jasné.
Karlos: Já nepopisuji obecné pěstitelské zvyklosti, protože je ani neznám Z těch příspěvků je patrné že je to pouze popsání pěstování v mé sbírce. Kdo mé příspěvky sleduje pravidelně tak ví, že mám ZZ propojenou s bytem a vlhkost vzduchu v ní je určitě nižší než v orchidejovém skleníku, protože na zemi je dlažba nikoli vlhká zemina. To přerušení ventilace po kropení je důležité také u mne, nebo v podobných sušších zařízeních, jako panelákový byt ap. Nedovedu si představit že by někdo porosil třeba Tillandsie za oknem paneláku a pak zapnul ventilátory aby co nejrychleji oschly. To už je ale spíše o zdravém rozumu než o pěstování
U mne kdybych zapnul ventilaci hned po rosení tak kořeny neoschnou do odpoledne jak píšete ale za hodinu. Za celou dobu co pěstuji v ZZ tak mi žádná rostlina neuhnila vodou, která dlouho zůstala na rostlině. To ukazuje na to, že má ZZ je skotečně "suchá" a v ní je i přerušovaná cirkulace dostatečná. Navíc mám v ZZ i rostliny, které pohyb vzduchu rády nemají. Třeba vánoční hvězdu. Při přerušované cirkulaci si tyto druhy od větru odpočinou Já myslím ale, že většina účastníků tohoto fóra je natolik fundovaná, že si dokáží přizpůsobit parametry pěstování pro svůj pěstební skleník, ZZ, nebo třeba i panelákové okno.
Já souhlasím téměř se vším co píšete a ty některé rozdíly jsou podle mne způsobeny pouze tím, že já mám možná netypicky suché zařízení a Vy popisujete spíše problémy vlhčích orchidejových skleníků. Já si to vychytávám pouze u sebe, ale je jasné, že bez přizpůsobení pro jiné podmínky nic z toho fungovat nemusí.

No ty neskutečné kořeny Vašich rostlin jistě dosvědčují, že rostliny netrpí přílišným vlhkem. Opravdu jsou skleníky, které ani nepovažuji za vyloženě vlhké a přesto v nich navázané kytky nezdravě pomalu osychají. U mě za oknem to teď taky blbě osychá a ventilátor tam prostě nedám, neboť tu žijí mí rodiče a nebudu je otravovat s ventilátorkem. Já si prostě myslím, teoreticky, že v jakémkoliv prostoru, byť sušším je dobré vytvořit alespoň nějaký pohyb, je-li uzavřený. Jde jen o to najít ten správný způsob a intenzitu.
No a k tomu stínění: v určité vzdálenosti za oknem je třeba stínit dost druhů i během zimy, jinak se snadno popálí i katleje. Ve skleníku to přitom neplatí.

Někde jsem četl, že důležité je, aby na kytky šlo i horní světlo- střechou. Asi jsou pak odolnější k popálení nežli kytky za oknem.
V bytě také není taková vlhkost vzduchu jako ve skleníku a tak k tomu popálení dojde snáze.