Vyhledat témata bez odpovědí | Zobrazit aktivní témata Právě je čtv 25. črc 2024 5:51:39



Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 7 ] 
 Využití řízeného kompostování 
Autor Zpráva

Registrován: pon 12. srp 2013 11:29:39
Příspěvky: 1
Příspěvek Využití řízeného kompostování
Dobrý den, co se pěstování týče, jsem úplný začátečník, ale našel jsem si v této rostlině zábavu. Rád bych se prosím zeptal, jestli je možné využívat biologický humus z klasického provdzušňovaného, vlhčeného kompostování. Kompostuji dle klasických zásad a nedávám do něj nic co by v něm nemělo být. Uškodím jeho použítím jako příležitstného hnojiva orchydeji?

Možná hloupá otázka....

Děkuji za odpovědi

_________________
Kompostéry


pon 12. srp 2013 11:36:59
Profil
Uživatelský avatar

Registrován: pon 13. črc 2009 11:10:58
Příspěvky: 2875
Bydliště: Hradec Králové
Příspěvek Re: Využití řízeného kompostování
Myslím že to by bylo vhodné leda pro Cymbidia. Ale nepěstuji je, ať se vyjádří jiní,

_________________
http://www.orchidey.estranky.cz/


pon 12. srp 2013 23:50:16
Profil Zobrazit autorovy stránky

Registrován: stř 03. lis 2010 20:23:55
Příspěvky: 2913
Příspěvek Re: Využití řízeného kompostování
Dobrý kompost se dá využít ale ne přímo do substrátu ale jako výluh.Dával jsem 1-2kg kompostu do 10L vody občas promíchal nechal sednout a cca po týdnu luhování jsem s tou vodou zaléval.


úte 13. srp 2013 6:58:09
Profil Zobrazit autorovy stránky

Registrován: úte 20. srp 2013 13:58:43
Příspěvky: 408
Příspěvek Re: Využití řízeného kompostování
Viděl jsem parádně kvetoucí Phalarnopsis v kompostu, Změřil jsem pH, bylo mezi 5-6. Pozor, jednotlivé komposty se mohou velice lišit.


sob 15. čer 2024 17:50:55
Profil

Registrován: stř 08. říj 2008 13:37:10
Příspěvky: 1561
Bydliště: Zděchov
Příspěvek Re: Využití řízeného kompostování
Mírou zmiňovaný kompostový čaj je zajímavé řešení. Já dávám cca 2 l čistého lučního kompostu z posekané trávy a shrabaného listí 2.5 - 3 roky starý na cca 5 l vody a též to nechám ležet asi týden v bakuli z netkané textilie. Průběžně zvedám a nechávám vodu vytéct z bambule, čímž se to promíchá. Kompost je dobré použít kvalitní, nejlépe zavlažovaný deštěm a raději ne ze zahrady, kam se háže kdeco, ale netuším co používáte. Pokud jde o ředění, mám zkušenost, že hnojíte-li např. jednou za 14 dní, postačí 1 díl čaje(zákvasu), na 10 l vody. Chcete-li ale hnojit s každou zálivkou, postačí i 1:100.
I s kompostovým čajem se totiž dá přehnojit, věřte mi, proto spíše nízké ředění. Ve výsledku to i z dešťovky nemá při ředění 1:10 ani 100 µS, to ale vůbec nevadí. Pokud přehnojíte, u spousty kytek se vytváří nekrotický okraj listů, nebo černání špiček. Vypadá to jako nedostatek draslíku, ale pokud na hnojení uberete, další listy již porostou normálně.
Toto hnojení má ale jednu nevýhodu a tou je nižší obsah draslíku, takže to fajnově roste, ale stonky a pahlízy mohou být málo silné. Jde o to jak moc se vyplavuje draslík deštěm.
Docela by mě zajímalo, jaké výsledky by dávalo anaerobní kompostování ala japonské Bokashi. Tam prý je méně N, ale více K a P.


pon 01. črc 2024 14:55:02
Profil ICQ

Registrován: stř 28. říj 2015 19:16:45
Příspěvky: 1019
Příspěvek Re: Využití řízeného kompostování
Karlos: a čo tak do kompostu pridať popol z dreva - je zdrojom K ...
Ja sám ale výluh z kompostu nepoužívam.


pon 01. črc 2024 18:40:27
Profil

Registrován: stř 08. říj 2008 13:37:10
Příspěvky: 1561
Bydliště: Zděchov
Příspěvek Re: Využití řízeného kompostování
Cheron: toto zkouším už asi dva roky, hrát si s popelem, ale u orchidejí mi to zatím moc nevychází. Nepěstuji pouze orchideje, takže když se objeví nějaký problém na begoniích, podpětách, anthuriích, nebo čemkoliv jiném, beru to jakože ne. každopádně popel je naprosto skvělý v rámci bio, udržitelné cesty hnojení, pro organo-maníky, např. pro zeleninu a spousty pokojovek, které milují vápník. Je totiž více cest, jak si s popelem pohrát. Jedna je zalívat s ním přímo, postačí např. dva gramy do konve, zalít vodou, dobře míchat(usazuje se) a zalévat s ním třeba rajčata. Skvělý způsob jak předejít hnilobě špiček plodů. (na vápenci to bude asi horší).
Další způsob je přidávat jej do kompostu. Prý 3 - 5 kg na kubík, tedy 2 - 3 gramy na litr že. Pokud z toho dělám čaj, už s tím popelem, může to mnoha kytkám prospívat, třeba zelenině, nicméně jsem si všiml, že u běžných orchidejí to až tak není. Samozřejmě nevím proč, což mě neskutečně štve. Jednou z možností je, že je tam prostě moc Ca a ten blokuje příjem K, P a zvyšuje pH. Podle mě to ale tak jednoduché nebude, vápník máte i ve vodovodní vodě a dokud se substrát vyloženě nezasolí, tak nevadí ani masožravkám. Popelů je celá řada podle použité dřeviny, no já tu mám k dispozici buk a zkoušel jsem i měkké druhy dřev, výsledek byl podobný. Další metoda jak získat z popela to co potřebujeme je rozpustit jej ve vodě ve formě koncentrátu, nechat usadit a rychle dekantovat. Takto podle mě získáte převážně rychleji rozpustný uhličitan draselný, kdežto hůře rozpustné tuhé zbytky s uhličitanem vápenatým jdou stranou. Takto získáte bezdusíkaté hnojivo, které dále ředíte. Nevýhoda je vysoké pH i kolem 12. Částečně se dá zredukovat probubláním CO2, což jsem zkoušel, ale nevím nevím. Můžete ten roztok zneutralizovat kys. sírovou, i to jsem zkoušel a nemohu prostě říct, že by to fungovalo dobře na citlivých kytkách. Rostliny na poli a ve skleníku Vám ledacos odpustí, ale na parapetu jsou to citlivky choulostivé a je třeba ředit roztoky velmi opatrně. Momentálně dávám pouze čistý kompostový čaj a žasnu, jak málo jej stačí. S přídavkem popela se některé druhy zbarvují do červena, hnědnou špičky, nebo to má nažloutlý odstín. Nepíšu jen o orchidejích a samo je nutné brát zřetel na původ kytky a ekologické požadavky. Stále věřím že by se to nějak dalo řešit, já se k vysněnému cíli zatím nedostal:-) Min rok jsem slučoval v různých poměrech kompostový a popelový čaj až jsem měl pocit, že 1:1 je dobrá volba, bylo to koncem léta. Tehdy jsem čuměl jak některé pahlízy jsou silné a jak to pěkně koření, jenže na jaře jsem už z toho dobrý pocit neměl. Např. při výsevech zeleniny to byla úplná hrůza, ani u orchidejí to nefungovalo a hlavně jsem přehnojoval, což vedlo k oněm nekrózám na listech a hnědnutí špiček. Semenáčky zeleniny jsou dost citlivé na poměr N a K a když je drasla moc, tak to prostě neroste. Momentálně dávávám 1:100 čaj s dešťovkou(téměř při každé zálivce) a několik begonek, co byly zaražené, x orchidejí i podpět roste normálně a spokojeně. Chápu že pro většinu lidí je jednodušší koupit si kristalon, nemluvě o tom že drtivá většina pěstitelů ani nemá zahradu a vlastní kompost, přesto tyto organické výluhy jsou v něčem nenahraditelné. Třeba Cat. violacea mi s organickým hnojením začla až zázračně růst a do té doby s kristalony nic moc. Takových příkladů je víc.


úte 02. črc 2024 11:09:13
Profil ICQ
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odpovědět na téma   [ Příspěvků: 7 ] 

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na: