Prostě lidová tvořivost- to se mi líbí

Dva Phaly z Drážďan od fy Lohoff od března nezačly přirůstat, tak jsem je přesadil. Kořeny byly v pořádku, ale pH substrátu bylo 6.7. Zřejmě některým firmám ještě nedošel rozdíl mezi borovou kůrou a piniovkou.

No, pěstuji buď v mechu (viz. mé příspěvky), nebo v piniovce, nebo v kombinaci obojího. Roste dobře víceméně všechno i několik roků nepřesazené. Už se to tu řešilo s virensem, že v té změně PH u piniovky je nějaká záhada. Nakonec to vyznělo, že pokud se pěstují druhy suchomilné, kdy se nechává substrát mezi zálivkami vyschnout tak je to asi OK. Pokud je ale ta piniovka stále vlhká tak je problém. V čisté piniovce mám třeba Psychopsis již druhým rokem a roste super. Pěstuji ale výhradně druhy kdy mezi zálivkami substrát prosychá a PH ani neměřím. To je asi vše co mohu o piniovce říci.

Ještě bych chtěl podotknout, že pokud rostliny krásně rostou a kvetou tak není potřeba se ničím zabývat. Někdy mi přijde, že i teoretické znalosti mohou toho "hloupého sedláka co má největší brambory " vykolejit z dobré cesty.
Kdysi se řešila u mne zálivková voda. Tehdy jsem zkoumal konduktometrem její vodivost a také kyselost lakmusem. Doporučovalo se přidání dolomit. vápence, protože jsem měl o fous kyselejší než je optimum. Když tak o tom přemýšlím v souvislosti s piniovkou tak mi přijde, že kyselejší dešťovka vlastně brzdí znehodnocení piniovky. Ta pěstitelská témata jsou mnohdy tak složitá a každá jednotlivost provázána mnoha dalšími podmínkami, že spíše zkouším v čem rostliny rostou a čím zalévat a přitom pozoruji jejich reakce a zdravotní stav. Myslím, že je to jednodušší cesta než se snažit napravit každý parametr kultury nějakým způsobem k optimu. Alespoň takhle mi to připadá.

Zaruba: Ne nadarmo se používá pojem overengineering. S prosycháním máte pravdu. Velikost květináče je další faktor, který je mnohdy opomíjený.

Ano vím. Pak ale nestačí něco plošně odsoudit- třeba substrát. Je potřeba napsat za jakých podmínek. Jinak jsou ty informace často matoucí

Záhada u kůry je jednoduchá, borová je hodně kyselá a při hnojení se zvolna alkalizuje kvůli šťavelanu vápenatému. Štavelovku žere houba, vápník zbývá.V tenké vrstvě je vápník pryč za 3/4 roku a kůra se začne okyselovat. U dešťovky může dojít i k nedostatku vápníku. Piniovka má šťavelanu víc a alkalizuje se i přes 6.5 i bez hnojení, takže ji nepoužívám.

Asi proto je piniovka vhodnější pro Paphiopedila.

Jo, pafia chtějí trochu vyšší pH. Na borovou kůru to chce přidat trochu drti z pemzy nebo míň vápencové hrubé a propláchnuté drti.

Tohle je velice zajímavé téma. Nechci nic zpochybňovat, ale jeden postřeh si dovolím. Pán který pěstuje několik tisíc rostlin používá jen pininovku. Hrubá frakce z marketu po 70 litrech. Květináče všechny cca 3 litrové ve spodu s rezervoárem. Substrát dole tedy v podstatě nikdy zcela neproschne. Když jsem se ptal na vodu, tak již přes 20 let používá jen z řádu. A protože mi doma teče ze stejného zdroje, mám jí změřenou: PH: 7,5 a vodivost cca 250 micro. Rostliny mu rostou zdá se dobře.

Podle toho, které.