Zahradník: Co je to absolutně? Vím že každej to dělá nějak a trochu jinak a rostliny rostou. Někomu líp, někomu hůř. Už to že jdou pěstovat v bytech či sklenících hodně ukazuje na jejich plastičnost. Mě jde o to vysvětlit, že bloková metoda není nějak problematická, ale naopak. Že se dají orchideje takto pěstovat i v mnohem sušších podmínkách, třeba na okně. V nedávné minulosti převládaly názory, které lze dnes docela dobře vyvrátit. Názory o vlhkomilnosti pralesních orchidejí, nutnosti stavby vitrín a skleníků. To jsou nesmysly. Skleník je samozřejmě ideální, ale hlavně z hlediska prostoru a světla.
Tvroba buchet mechů a substrátů v nich zabalených je další omyl, který se jaksi v určité formě drží i dnes.
To o čem jsem pevně přesvědčen je potřeba rychlého osychání kořenů, ve vztahu k jejich trvanlivosti a funkčnosti! Toto beru opravdu jako nevyvratitelné a paltí to pro většinu běžných epifytních druhů.
Samozřejmě netvrdím, že se nedá pěstovat v květináči. Kořeny se tam ale chovají trochu jinak a jsou poněkud ohroženější a méně trvanlivé. Známý např. viděl v přírodě masdevallie, které byly podle jeho slov přes den na troud, i když rostly na zmechovatělé větvi. To o lecčem svědčí.
Ve sklenících chybí důležitý pohyb vzduchu a tak jsou kořeny navázaných kytek rovněž ohroženy přebytečnou vlhkostí a mohou snadno uhnívat. Nemusí ani uhnít, prostě se omezí jejich savá funkce.
V současnosti hodnotím jako nejlepší materiál k navazování kořeny kapradin. Bohužel jsou špatně dostupné. Ve sklenících se takový materiál, i holá kůra snadno zamechuje, klidně i během roku a snadno to dojde do stádia, kdy je toho mechu prostě moc a je na škodu. Pak je potřeba jej odejmout.
Z vlhkých tropů sice jsou, ale taky tam docela slušně fouká. 50 - 70% vlhosti je pro většinu druhů vhodné rozmezí. Ty lepanthesy nejspíš budou chtít ty vyšší hodnoty.
|
