Na odstraňování kyselosti borové kůry je lepší přidat do substrátu hrubší drť vápence, así takovou, co se sype na hroby. Kousky se rozpouštějí jen pomalu, prach může zdvihnout pH moc. Na větší květináč asi 2 lžičky ( pro epifyty). Nová kůra je kyselá hodně, většinou stačí prolít plavenou křídou, to je taky vápenec a působí rychle. Drť pak brání pomalému okyselování během času.

Na obrázku jsou zmíněné semenáčky v rašeliníku, pH řízeno změnou hnojiva. Byly přesazeny v půlce dubna ve velikosti jako je rostlinka na červeném květináčku.

Mácha:ale proč vlastně rašeliník? Častému přesazení se stejně nevyhnete a je důvod někam spěchat? V kůře to poroste taky, když to prolijete tou křídou:-) Jinak ty schilleriany, nebo co to je, lehce závidím:-)
Zaruba: jojo. Mě nejde o nějaké vědecké studie, jen si potřebuju ověřit jisté věci, abych mohl říct, ano je to tak, nebo jinak a proč. Spíše hledám vychytávky, které se dají použít obecně, jsou dobré a bez rizika poškození kytek.
Vemte si chemický přístup Paphia. Někomu by se to zdálo zbytečné, ale on zde i na svém webu prezentuje svoje závěry, poznatky, know how a je to dobré. Je jedním z mála, kdo upozorňuje na důležitost měkké vody a opatrného hnojení. Ať už si ten konduktometr někdo koupí, nebo ne, je to velmi poučné a podle mě i pravdivé. Já třeba zkouším modřínovou borku, přidávání mletého vápence do rašelinových substrátů pro begónie, zjednodušování směsí pro pokojovky, pěstování lilií v alternativní směsi hrabanky a ornice a td:-) Jasně že jsou to blbiny, ale chci prostě mít jasno. Spousta lidí míchá něco od oka a neví pak proč jim to neroste. Jsou např. dávky mletého vápence na litr rašeliny, které jsou vhodné pro běžné druhy, vyžadující slabě kyselý substrát, což je většina pokojovek. Můžete si koupit hotový substrát, ale tam už to všecko je! Když jsem vyséval rajčata a papriky do rašeliny s pískem, kroutilo se to a vypadalo to velmi nezdravě. Ty rostlinky nerostly a byly deformované. Zopakoval jsem výsev s přídavkem 2 g dolom. vápence na litr rašeliny(to je ještě málo) a čuměl jsem, jak krásné semenáčky z toho rostly. Prostě hraní no:-)

Nevím, proč to v rašeliníku roste líp. Když se znova podíváte na obrázek, najdete na levé straně na kraji nad sebou dvě kontroly v kůře, se kterými jsem zacházel jako se zbytkem políčka.. Producenti rašeliník využívají taky a líp, mě pH občas ulíto do do kysela, což je vidět na některých vypouklých listech. Samozřejmě mě vrtalo hlavou, jak to dělají a naproti tomu zdejší názory, že rašeliník je jako substrát nevhodný- přitom důvod špatných výsledků s ním je v pH. Možná, že by rašeliník s vápencovou drtí fungoval taky, ale bez zkoušení nic nebudeme vědět a budeme jen mít názor. Jinak semenáčky jsou kříženci Wiganiae x philippinensis a zelené vpředu jdou pomaleji a jsou to amboinensis.

Nechal jsem si před léty namíchat rašelinovej substrát od BB com. Rostlo to v něm báječně. Drželo to pH bezvadně a přírustky neuvěřitelné. Jenže byl problém. Za 12 měsíců byl substrát zhnilej a v květináči dole bahno , kořeny jak se to v té době nepřesadilo odešly v krátké době. Nestíhal jsem přesazovat. Takto můžete pěstovat orchideje při počtu rostlin do stovky. Jak máte plnej skleník tak to nestíháte a denně přesazujete. Začnete nestíhat a čekají vás Bohnice Rašeliník se v evropě neujal. Zřejmě nejsou podmínky aby aspoň jednou týdně mírně vyschl. Aspoń mě se to nikdy nepodařilo při 60% rel. vlhkosti.

Karlos: Ten můj příspěvek byl směřován spíše k virens než Vám. Připadalo mi, že je nějak "unavený nebo přepracovaný" z toho věčného zkoumání všech parametrů - doufám, že se nijak neurazí. Jak jsem psal, zkoumání je zajímavé a poučné, ale v rozumné míře, aby se to nestalo pro pěstitele otrockou stresující záležitostí.
Jak píšete, toho sedláka s občas velkými bramborami bych vůbec nepodceňoval. Znám některé takové ze světa kaktusářů a mají skoro všechny brambory veliké a někteří pěstitelé, kteří přistupují k pěstování vědecky a i profesionálové mají někdy pouze sbírky neduživců. Samozřejmě to není myšleno na nikoho z orchidejářského světa, kde jsem nováčkem. On ten "sedlák" nemá pouze štěstí jak se může někdo domnívat, ale většinou má nadměrně vyvinutý pozorovací talent takže na rostlinách vidí změny, které nevidí třeba ti vědátoři. Není také ve svém rozhodování svázaný spoustou informací z tzv. odborné literatury takže dělá pro odborníka zcela nelogické věci, ale i obtížně pěstitelné druhy kaktusů mu krásně rostou na vlastních kořenech a ještě vypadají jako v přírodě. Znám jednoho kaktusáře, specialistu na Aztekia, který má sbírku v kelímkách od jogurtů obalených alobalem- prý aby to odráželo více světla. Rostliny má doslova zabetonované v jakési směsi drnovky, písku a sádry. Na pohled to vypadá, že po prvním zalití to musí všechno zdechnout. Ve skleníku skoro 50°C. Všechny rostliny nádherné, pravokořené, jako v přírodě. Jako pěstitel by se ale neuživil, protože mu to roste velmi pomalu, ale rostliny jsou to tvrdé, odolné. Velkopěstitelům, kterým jde hlavně o rychlost produkce při minimálních ztrátách bych se ani přiblížit nechtěl, protože mě nejde o zisk, ale kvalitu rostlin a to nejde moc dohromady.
Dnes jsem přesazoval jedno Cyrtopodium punctatum. Bylo zasazené tři roky v piniovce, protože mi připadala dobrá na velmi sukulentní orchidej. Vše v keramice, aby to rychle vysýchalo. Jednou až dvakrát ročně povrch jemně posypu mletým vápencem, asi tak jako když se solí maso na grilovačku Ph jsem nikdy neměřil protože už není ani čeho měřit Ph. Piniovka zmizla a všude samé kořeny. Takhle prokořeněný substrát si podle mne už kořeny sami přizpůsobí k svému obrazu
Každý máme určitý čas, který se můžeme věnovat svým sbírkám. Pokud hodně času zabere otrocká práce tak o to méně času zbude na pozorování. Je důležité tedy tyto dvě činnosti nějak optimálně sladit ku prospěchu rostlin i pěstitele

zaruba, ale já jsem to tady dříve často psal. Jsem špatný příklad pro všechny. Nechal jsem "problém" přerůst přes hlavu a když začnete nestíhat nezbude než radikální řešení. Nikdy jsem si nelámal hlavu s pár rostlinami a dokázal jsem si vypěstovat in vitro dostatek materiálu na zkoušení. Za 50 let pěstování se vždycky najde období kdy se třeba nedaří vlastními znalostmi objevit problém. Všichni teď žijete v době internetu ale před internetem jste byl na to sám ev. s pár přáteli v klubu kde jsme se radili.
Mám pár starých přátel kteří měli špičkové rostliny a dnes už je nemají. Podcenili přicházející problémy a s nedostatkem času už se to nedalo zachránit. Třeba rostliny na přiloženém fotu jsou už v rostliném nebi a byla jich aspoň pětistovka.

virens: Já nejsem na föru dlouho, takže Vás- návštěvníky teprve poznávám Patřím také k těm dříve narozeným a občas se mi stane, že přemýšlím nad tím jestli pěstuji rostliny pro zábavu a nebo jim po práci otročím. Přerůst přes hlavu to ale nechci nechat, protože jsem tak trochu puntičkář a nelíbí se mi zejména ve větších sbírkách že tam třeba více rostlin klempíruje jenom proto, že pěstitel na ně nemá žádný čas. Když na ně nemíří tryska závlahy tak prostě mají smůlu a uschnou zatímco rostlina vedle hnije.
Bohužel dnešní systém "koníčkaření" moc nepřeje protože zaměstnáním tráví většina lidí více času než za komančů. Asi po letech zase veliké sbírky budou vlastnit lidé bohatí kteří nemusí otročit jako zaměstnanci majitelům firem.
Ten rašeliník bych úplně nezavrhoval. Všiml jsem si, že když koupím novou orchidej a hned ji přesazuji tak vidím že před expedicí byla zasazena v maličkém květináčku v čistém rašeliníku a kořeny má v pořádku. Alespoň u Pafíček jsem to pozoroval. Pak se to těsně před prodejem přesází do velikých květináčů aby zákazník měl pocit že si něco nese za ty peníze Také to v pěstírně umožňuje napěstovat podstatně více rostlin na stejné ploše. Pokud ty květináčky s rašeliníkem jsou malinké vzhledem k rostlině tak včas vyschnou a problém s kulturou není. Vše jak jsem psal souvisí se vším. Rašeliník je jak houba, je schopen pojmout obrovské množství vody. Pokud je květináček malý a prokořeněný tak rostlina vodu rychle zpracuje a nevadí jí to. To už jsme ale zase u toho pozorování a u toho, aby pěstitel sám odhalil kde dělá chybu a eliminoval ji v tomto případě třeba extrémně malou nádobou, třeba keramickou.

Mě to povídejte o čase, to je pojem přijedu z práce v 17 hod a ted co dřív? Jinak včera jsem objedvila pěkné misky na pafíčka u firky Kakteen a hned jsem přesadila , jsou nízká čtvercovité, myslím,že se jim v tom bude líbit víc než ve vysokých nádobách...uvidíme.Proto se těším na sobotu a to celé dopoledne věnuji rostlinám, v pátek uvařím vyperu, vyžehlím, to je pak pohodička a na duši ten správný požitek z pozorování a radosti květů....Věra

Krásná podívaná,Bedřichu. Jako vždycky....