Riziko špatného pH je při kultuře jen v samotné kůře. Přídavek anorganických substrátů (dřevěné uhlí, různé zeolity např. Kanuma, dolomit, vápenec, pemza, granodiorit...) zabraňuje kritickému výkyvu pH. Třeba pemza (hrubá) je dobrá i u katlejí. Paphiopedila v samotné kůře je potřeba po 2 letech přesadit, v zeolitu (Colomi) údajně vydrží až 5 let.

Zaléval jsem vylahvované semenáčky v borové kůře s nastaveným pH neředěným Murashige- Skoogem (4g/l) v PE pytlíku asi 3 měsíce. Roztokem jsem proléval. Rostly skvěle, substrát nikdy nevyschnul. Pak mě jednou miska vyschla, zůstala trochu vlhká a půlka semenáčků byla pryč. Takže ty 4 g/l je horní mez koncentrace hnojiva při opakovaném intenzivním knojení. Pokud jde o Paphia, sel jsem je málo. P. barbatum vyklíčilo na 6x ředěném Murashige-Skoogoni a vylavival jsem je do směsi prach z borové kůry- perlit a nastavil pH. Bez dalších úprav rostly ve skleníku a největší mají asi 15 cm velikost a doufám, že letos pokvetou. Snížená koncentrace solí pro vyklíčení Paphií je zřejmě zásadní, na MS neklíčí, P. victoriae- reginae vyklíčila na ředěném MS také.

Jo, samozřejmě po vylahvování bylo MS bez cukru a vitaminů. jinak by to zplesnivělo. Skladuju soli MS v 10l kanistru a přídavky dodávám před nastavením pH a sterilizací.

4g/l to snad nehnojí ani profi pěstitelé phalů. To by musel být roztok nejméně tak 4000 µS. To už jsou hodnoty jako v jezírkách slanisek.

Na obrázku semenáče C&spol. rok po vylahvení a 3 týdny po vylahvení, Rostliny asi netuší, že neměřím pH, a proto se jim daří.
Část substrátu je kůra apod. svařená s KOH + K3PO4. Výluh používám jako hnojivo. Ani u něho jsem v tomto století neměřil pH, pouze po vychladnutí jsem tam přidal pro jistotu CO2 (sodovku z demivody) a uchoval v chladnu. Měření vodivosti pokládám za jednoduché a rozhodující. Preparovaný substrát usuším na topení nebo v létě na slunci. Suchý smíchám s nepreparovaným (drcené slupky ořechu, bukvic , Reptibark...) a před použitím zaleju horkým roztokem močoviny 1g/l- pH jsem ani zde v tomto století neměřil. Připomínám, že používám vodu s určitou karbonátovou tvrdostí (50uS).

Odešel mě pH metr z vyřazené laboratoře a byl jsem v bryndě. Takže jsem se obrátil na laciné čínské mašinky. pH metr s automatickou kalibrací co běhá pod jmény pH02,Hadex a mnoha dalšími zklamal, kalibrace fungovala nesmyslně a po třech pokusech to začlo ukazovat hausnumera. Poznáte ho podle dvou knoflíků. Nezbylo mě než koupit něco jiného, tentokrát na čelní straně kinoflíky neměl a jmenoval se Bigstrem. Kalibraci měl jednobodovou, pomocí přiloženého šrobováčku. Kalinrace od výrobce vcelku seděla u dvou puhrů. destinku jsem bez problému dostavil a po třech dnech se nezměnila. Je ale třeba do krytky dát kousek toaleťáku a navlhčit ho, protože opakované vysychání skleněné elektrodě škodí. Taky pozor na skladování pufrů, ten na pH 7 je lepší koupit komerční, vydrží a nedá se přesně namíchat vážením chemikálií. Druhý pufr na pH 4 je hydrogenftalan draselný (kyselý ftalan draselný) 1% a je potřeba ho mít čerstvý, rychle zplesnivý. Komerční by snad měl vydržet, konzervaci jsem nezkoušel. Konečně mám pořádnou dávku substrátu 300 mikrosimens pH 5.4 a můžu přesazovat. Je to namíchaná stará borová kůra s piniovkou, o tom, jak bude pH držet poreferuju.