Je vyměněno. Točím 40µS za dolomitem pro info ještě při příštím točení změřím před dolomitem.
Paphio -chci se zeptat katex mám taky nový,dnes přišel. Je potřeba ho nějak extra propláchnout?Děkuju.

Měnila jsi poprvé? Nebo už bylo něco vyměněno? Díky

Poprvé jsme měnili membránu RO po 6letech.Jinak po roce měníme filtry sedimentační,uhlíkový .Katex H+cyklu jsem si pořídila taky nový .Dolomit se nemění. Dnes jsme točili před dolomitem 26 µS po dolomitu 38 µS -musí se voda odtočit tak 12minut .

Díky

Ukázka dvou stejných katexu. Vlevo nově pořízený vpravo 3 roky používaný.Je to asi znak vyčerpanosti?

Není.

Takže přidám trochu nalejvárny. Ve vodovodní vodě je koliodní železo, to zacpává filtrační membránu a tak předfiltr být musí. Ve velkém laboratorní mašině jsme měli plstěný filtr z olejového čističe z škodovky 1200. Uhlí není nutné, odstraňuje organické látky, třeba lignin z pařezů, kytkám je to jedno, lignin a a huminy jsou z kůry, na pití je je lepší organiku odstranit. Membránu jsme měnili po jednom až dvou letech, voda za ní má asi desetinu minerálů než je v původní vodě a dá se rovnou použít k zálivce. Poměr odpadní a filtrované vody by měl býr asi 1: 10. Ionexy odstraňují zbytek solí, jenže vápník i hořčík kytky potřebují a ionexy se můžou vynechat. Když už chceme opravdu měkkou vodu, stačí katex v draselném cyklu, místo vápníku je pak draslík a regenerujeme 10% roztokem síranu draselného a pak pustíme deionizátor, až vodivost spadne a přestane klesat, čili regenerační roztok se vyplaví. Dolomit bych použil jen pro paphia, měkká vodovodní voda má 2-4 německé stupně, což je 20-40 mg oxidu vápenatého na litr a to je opravdu hodně. Já dávám na hnojení 100-200 mg hnojiva na litr a hnojím nejvýš týdně. Navrch je část vápníku jako kyselý uhličitan, ten se rozkládá varem a trochu i dlouhým stáním a řiká se tomu přechodná tvrdost. Vzniká tím kotelní kámen (uhličitan vápenatý) v kovicni na kafe a taky zarůstají železné trubly. U plastových rour se zčásti vylučuje jako sraženina. Čili přechodná tvrdost žene pH substrátu nahoru, když je jí málo, neutralizuje huminy, kterzé vznikají odbouráním substrátu. Ph vody za deionizací nemá význam, hnojiva a odbourání substrátu ovlivňují pH mnohem víc. Pro zahradníky jsou deionizárory na trhu zbytečně složité, něco jiného je množení některých akvarijních ryb, ty jsou na koncentrci solí a pH vody mnohem citlivější. Podstatnější je pH substrátu, stačí rozprašovačem stříkat do květináče až proteče dost vody na měření. Pro epifyty je optimum mezi 5 až 6, paphia chtějí 6.5 ( dost lávy nebo pemzy v substrátu) až 7, 5 ( vápenec).

Jo ještě jsem zapoměl, katex v H+ cyklu vyrábí kyselinu a tak v tom případě dolomit za katexem být musí. Katex se regeneruje kyselinou. Takže nedřív vápník katexem odstraníme a pak ho kvůli vzniklé kyselině zase dodáváme zpátky dolomitem. Lepší je použít výměnu vápníku za draslík, jenže koupený katex je H* a musíme ho síranem draselným regenerovat už před použitím.

Ve vodě za RO jsou zbytky sodíku a ten katex v K cyklu ho nevezme protože draslík se pevněji váže nežli sodík. Ve vodě do 50uS po průchodu dolomitem jsou stopy přechodné tvrdostií žádoucí, kytky je v této koncentraci metabolizují beze zbytku. Jednoduše řečeno Váš návrh na K- katex je omyl. Ostatní souhlasí.
Za RO není prakticky žádný vápník a hořčík. Možná to špatně chápu, snad jste myslel na úpravu vody jen K-katexem bez RO. V tomto případě neovlivníme původní vodivost vstupní vodovodní vody a ta bude pro orchideje nepoužitelná. Obsah sodíku se nezmění. Zasolení sodnými solemi působí na kořeny mnohem ničivěji nežli přechodná tvrdost.

Podívám se, jak je to se sodíkem za RO. Myslím, že by tam nemělo být prakticky nic, ve zdrojích vody je minimum, RO ještě sníží koncentraci ( ionty sodíku mají tak velký hydratační obal že jsou větší než ionty draslíku) a zálivka pražskou vodovodní vodou kytky nezabije aspoň do dvou let.