Z toho jsem blázen, viděl jsem jenom konduktometry s měřením v µS, pro snažší nalezení zde často psáno jako uS. 1 mS je 1 000µS, někdy se to tu zaměňuje. Konduktometry s měřením v mS jsou pro naše účely k ničemu, rozsah je příliš velký.

Svou neznalostí jsem asi do toho vnesl chaos Já mám konduktometr s měřením v ppm. To pak přepočítávám na microsiemens podle přibližného součinitele 1,58 což jsem našel na netu. Jelikož asi neumím na počítači napsat micro(mám hodně starou klávesnici) tak jsem použil značku ms. Jednak jsem netušil že je to chápáno jako násobek a nějaká další jednotka používaná při měření kvality vody a také jsem netušil že různé konduktometry mají různé přepočetní faktory. Vidím, že kdysi jsem se měl na konduktometr v.......t , protože problematika je hodně složitá a kytky mi rostou dobře i bez konduktometru a měřeních. Takže pro mne shrnuto je to akorát ztráta času Je to závěr ke kterému jsem dospěl po rozvinutí debaty o konduktometrech.
Myslím to ale všechno v dobrém a také nikomu nic nevyčítám aby se nesnesla na mou hlavu vlna kritiky. Prostě moje cesta pěstování orchidejí je trochu jiná než bádání nad chemií- což mne moc nebaví. Celoživotně jsem spíše praktik než teoretik.

Cataseta, katlejovité a stanhopeje snesou vyšší zasolení. Přesto je tu určité riziko zvláště pokud zkusíte nějaké neodzkoušené hnojivo podle návodu že kytky odděláte. Otrávená kytka to dá najevo třeba až za půl roku. Jo a µ na klávesnici není, najdu to ve Wordu (vložit-symbol) a zkopíruji. Mělo by to jít i z mapy znaků, ale tam jsem to nenašel.

Na mapě znaků Ariel řádek 6

No je fakt, že jste mě trochu vyděsil touto větou: "Prodávané hnojivo VITALITY KOMPLEX nebo namátkově VUXAL KALCIUM by v koncentraci 1/4 návodu mohly působit jako totální herbicid" Mám totiž Vitality Komplex od firmy Agro a již jsem ho několikráte použil a neměřil. Hned jsem ho namíchal a přeměřil ale koncentrace byla Ok. Asi to co jste myslel je naštěstí něco jiného.
Je fakt, že jsem dost konzervativní a spíše přecházím na něco až když to dlouho někdo doporuučuje. U těch nových hnojiv asi ten konduktometr budu používat aby člověk předešel průšvihu.

Tak dnes mi zodpověděli dotaz a tak jsem se dozvěděl, že mám konduktometr s přepočtem 1,56 z ppm na uS. Tak alespoň vím, že tabulka co jsem si vytvořil je správná. Dnes jsem změřil novou dešťovku a má 21uS. Stará měla 18uS. Řekl bych ale, že to jsou naprosto nepodstatné změny. Až bude pršet tak změřím přímo dešťovku rovnou z oblohy -jen pro zajímavost. Myslím, že o moc měkčí nebude.

Na začátku deště jsem naměřil až 700. Po delším dešti 16-20.

To jsou rozdíly vody tekoucí ze střechy? Já chci zkusit nachytat přímo do hrnce to co prší. Asi bude také nějaký rozdíl na začátku a ke konci deště kdy se atmosféra vyčistila. Naměřím ale nějaký průběžný vzorek. Ta vodivost z prachu ale asi není tak škodlivá jako tvrdost vodovodní vody. Ten prach asi obsahuje všechno možné takže to jsou jakoby stopové prvky hnojiva

No nevím, stopové prvky jako zinek a měď (nebo třeba bór, ale ten na střeše není) jsou ve větší koncentraci rostlinné jedy.

Z měděného okapu nadšený nejsem. Já myslel spíše prach, který je na celé střeše a při dešti se spláchne do sudu. V tom prachu bude asi všechno jako v hnojivu a možná i něco navíc. Chtělo by to ještě chemický rozbor toho začátku deště Možná je to úplný vitality komplex